Snad každá automobilka vám řekne, že jejím cílem je omlazení zákaznické základny. Úkolem je podchytit člověka už při rozhodování o prvním voze a pak si ho držet do té doby, než s řízením sekne. Jenže to velmi často bývá tak pozdě, že už se skoro vyplatí uvažovat o modelech, které by šly vstříc vysloveně seniorům.
Už v příštím roce by měl podíl důchodců na české populaci přesáhnout dvacet procent, což kopíruje evropský trend. Ten zároveň tvrdí, že lidé nad 65 let tvoří čtvrtinu obětí dopravních nehod.
Ti sice obecně mají hlouběji do kapsy, ale zase nevyžadují přehnaně složité a načančané stroje. Na druhou stranu ovšem sílí hlasy, že motoristé kolem sedmdesáti osmdesáti let věku by měli být z provozu vytlačováni, protože zkrátka jsou bezpečnostním rizikem.
Auto pro staré? Skoro žádné
Vysoká poloha sedadla, sedák blízko dveřnímu otvoru, tento otvor dostatečně široký a vysoký, velké ovladače v menším počtu, velkorysé prosklení, nic, co by při jízdě pískalo, vibrovalo, blikalo, jednoduchá údržba, výborná manévrovatelnost – znaků auta, které by mělo vyhovovat seniorům, je tolik, že byste po jejich souběhu v nějakém z moderních modelů asi pátrali docela dlouho.
Jako nejlepší se v tomto směru jeví velkoprostorové vozy typu VW Sharan, Seatu Alhambra, Fordu Galaxy, Citroënu Picasso a podobně. Tedy kategorie, která je dnes na ústupu. Její pozice totiž atakují hlavně SUV, přičemž tuto rodinu aut nyní volí i dříve narození kupci. Na druhou stranu menší sportovně-užitkové vozy jako Peugeot 2008 nebo Renault Captur už mají své limity a malé hatchbacky Škoda Fabia a spol. v podstatě nevyhovují. Jenže zase jsou levné…
Na hlídače nemám
Řada statistik naznačuje, že senioři volí při nákupu nového nebo ojetého automobilu jednodušší varianty. Důvodem je jejich příznivá cena, ale i provozní jednoduchost, kdy nehrozí, že je bude při jízdě něco rozptylovat. Jenže nejrůznější bezpečnostní asistenty a systémy se svými varovnými signály skutečně pomáhají, to je bez debat. U nejstarších použitých vozů můžete marně pátrat také po ABS či ESP, což je absolutní základ! Tyto vozy navíc mnohdy nejsou nijak výkonné a jejich akcelerace je zoufalá, takže s nimi lze jen omezeně předjíždět a únik z rizikové situace také není nejsvižnější.
Staří umějí, ale…
Statistiky ukazují, že rizikovost řidičů s věkem souvisí, ale zase ne tak výrazně, jak se předpokládalo – problém je málo let i příliš mnoho, přičemž zlomovou horní hranicí se nejeví 65 let, ale o deset více. Když přijde na samotné testování dovedností, vypadá to, že například reakční doba se v důchodu zase tolik neprodlužuje, jenže když se podnětů sejde mnoho, je potřeba zapojit prostorové vnímání nebo udržet pozornost delší čas, hned mantinely dříve narozených vyplavou na povrch.
Stejné to je, když se stane něco nečekaného, případně se motorista pohybuje v neznámém prostředí. A to pomíjíme možný dopad slabého přehledu o změnách v pravidlech, případně faktu, že řidiči v letech úzkostlivě dodržují předpisy a drží se blíže středu vozovky, což znesnadňuje jejich předjíždění. Roli mohou hrát i vedlejší projevy léků. Na nich už navíc dávno není výstražný trojúhelník varující před pro řízení nepříznivými dopady.
Výrobci samozřejmě myslí na ty dříve narozené už při vývoji nových modelů. K tomu jim mimo jiné pomáhá tak zvaný oblek třetího věku. Asi dvacetikilogramová sestava zahrnuje brýle omezující ostrost a rozsah vidění, sluchátka zhoršující akustické vnímání, vestu, límec a různé ortézy, jež snižují hybnost trupu, krku a končetin, respektive rukavice, které limitují hmat. Speciální boty mají podrážku řešenou tak, aby navodily dojem „nejistých“ nohou.
Autem k pohodě
Zakázat dříve narozeným řízení vozidel ale může mít negativní dopad na ně samotné. Zhruba dvě třetiny cest seniorů se v Evropě uskutečňují právě automobilem, a když tato možnost zanikne, přijdou tito lidé nejen o přístup k úřadům nebo lékařům, ale také často o možnost kvalitního společenského života, který výrazně přispívá k jejich psychické pohodě.
Ale opět tu je rubová strana mince: rostoucí počet dříve narozených v hustém provozu pije krev řadě jiných účastníků, kteří pak jsou s to takové „brzdy“ řádně vystresovat. Řešením by ale v tomto směru mohly být kondiční jízdy a tréninky na polygonech s instruktory. V Německu je vyzkoušeli a shledali velmi účinnými.
K lékaři rozhodně ano
Podle zákona musí řidič na zdravotní prohlídku ve věku 65, 68 a 70 let, následně pak každé dva roky. Uskutečnit se může nejdříve šest měsíců před dosažením uvedených limitů a nejpozději v den jejich dovršení.
Posuzující lékař však může na základě zjištěných výsledků určit termín následující prohlídky dřívější, než jsou výše uvedené odstupy. A vedle toho má ještě povinnost nahlásit na oddělení dopravně-správních agend obecního úřadu, kam řidič spadá, že u něj zjistil zdravotní potíže, jež mají výrazný dopad na bezpečné řízení vozidla.
Pokud potvrzení o prohlídce bude chybět (ne že ho senior při jízdě nebude mít u sebe, což přináší pokutu 2000 Kč, ale prostě ho nebude mít vůbec), hrozí mu, že když způsobí nehodu, bude pojišťovna peníze vyplacené z jeho povinného ručení nakonec vymáhat po něm. A to mohou být miliony…
Vedle toho takovému motoristovi policie odebere řidičák, zakáže řídit až na jeden rok a ještě mu napaří pokutu až 10 000 korun. Připravovaná novela bodového systému by navíc všechny tyto postihy měla razantně zpřísnit.
Křehké nádoby
Když už se stane nehoda, je starší člověk ohrožen mnohem více než jeho mladší kolega. Pětašedesátiletý motorista je tak vystaven dvakrát většímu riziku smrtelného zranění, čelí-li stejné síle jako osmnáctiletý – a tyto nůžky se dále rozevírají. K tomu se ještě přidává schopnost reagovat na ohrožení, mladší se třeba ještě stihnout lépe natočit, skrčit a podobně.
