Rovněž kumulovaný schodek za posledních 12 měsíců byl v březnu historicky nejhlubší, když dosáhl 467,4 miliardy korun. Aktuálně pozorovaný trendový nesoulad mezi příjmy a výdaji je tedy srovnatelný s rokem 2021. V poměru k nominálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) je ale vzhledem k vysoké inflaci schodek státního rozpočtu oproti pandemickému období o něco mírnější.
Za meziročním zhoršením salda státního rozpočtu o 107,0 miliardy korun stály především vyšší výdaje. Ty vzrostly oproti loňsku o 153,3 miliardy korun (36,9 %), na čemž se podepsal zejména nárůst sociálních výdajů, pomoc domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
A také dražší obsluha státního dluhu (ostatní neinvestiční výdaje, pozn. aut.), ale i loňské rozpočtové provizorium doprovázené nižším předfinancováním (transfery veřejným rozpočtům územní úrovně a příspěvkovým organizacím).
Výdaje na sociální dávky především v důsledku valorizací důchodů za první tři měsíce letošního roku narostly meziročně o 18,7 % (34,5 mld. Kč). Samotný systém důchodového pojištění v únoru (data za březen zatím nejsou dostupná) dosáhl rekordního schodku ve výši 15,3 miliardy korun (meziročně o 9,1 mld. více).
Dodatečné výdaje přitom prozatím nebyly vykryty mimořádnými příjmy, což ale souvisí i s jejich zákonnou splatností.
Na odvodech z nadměrných příjmů výrobců elektřiny bylo dosud vybráno 8,2 miliardy korun. Za celý rok přitom ministerstvo počítá, že by tyto odvody (15 mld. Kč) dohromady s tzv. windfall tax (85 mld. Kč) měly přinést celkem 100 miliard korun. V případě nižších cen energií však recipročně nebude vznikat ani potřeba výdajů na kompenzace jejich cen.
Růst příjmové strany nadále zaostává za inflací. Celkové příjmy sice byly meziročně vyšší o 46,2 miliardy korun a relativně o 13 procent. Růst cenové hladiny přitom podle našeho odhadu dosáhl za první čtvrtletí v průměru kolem 16,5 procenta meziročně.
Inkaso DPH (meziročně vyšší o 9,7 %) tak z našeho pohledu indikuje, že reálná spotřeba domácností zůstala utlumená. To souvisí s propadem reálných mezd, které zejména loni, a podle naší prognózy v průměru ani letos, nedokážou držet krok s růstem cenové hladiny, přestože nominálně jejich dynamika na začátku roku podle dat ze státního rozpočtu i měsíčních indikátorů viditelně zrychlila.
Letošní deficit státního rozpočtu patrně znovu překročí hranici 300 miliard korun. Schválený rozpočet sice počítá se schodkem ve výši 295 miliard korun, další mimořádná valorizace starobních důchodů však přinese dodatečné výdaje ve výši cca 15 miliard korun, které původní návrh neobsahoval. Dynamiku daňových příjmů bude navíc v letošním roce oslabovat utlumený růst tuzemské ekonomiky.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
