Růst mezd, zaměstnanosti, ale i zvýšená inflace pomohly rozpočtu k vyšším příjmům. Jejich celkový meziroční nárůst o 137,2 miliardy korun souvisel zejména s vyšším výběrem daně z přidané hodnoty (DPH), ale také s inkasem příspěvků na sociální zabezpečení, daně z příjmů právnických a fyzických osob (DPPO, DPFO) a spotřebních daní.
Meziročně naopak poklesly příjmy z rozpočtů EU (o 8,3 mld. Kč na 118 mld. Kč, pozn. aut.), když se podařilo vyčerpat pouze 58,5 procenta celoročního plánu. Zvýšení výdajů (meziročně o 77,9 mld. Kč) bylo spojeno především s nárůstem sociálních dávek, kapitálových výdajů, ale i obsluhou státního dluhu.
O 75,7 miliardy korun více bylo meziročně vynaloženo na sociální dávky. Největší položku z nich tvoří důchody, které byly loni třikrát valorizovány, a výdaje na ně tak vzrostly meziročně o 57,6 miliardy korun. V sociální oblasti stejným směrem působilo rovněž navýšení dávek na bydlení a v hmotné nouzi, jednorázový příspěvek na dítě či humanitární pomoc.
Do plnění rozpočtu se projevilo i zavedení tzv. úsporného tarifu včetně odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie. Výdaje na obsluhu státního dluhu loni spolkly 49,7 miliardy korun, tedy meziročně o 7,5 miliardy korun více.
Mírný meziroční nárůst nastal u kapitálových výdajů (+9,7 mld. Kč), kde hlavní roli sehrály vyšší transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Dodatečné výdaje částečně kompenzovala absence pandemické pomoci, což se odrazilo na meziročně o 36,1 miliardy korun nižších transferech podnikatelům.
Letos plánuje vláda schodek státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun. Podle nás však existuje reálné riziko, že se veškeré výdaje na kompenzace zvýšených nákladů na energie nepodaří plně pokrýt dodatečnými daňovými příjmy a deficit tak bude ve výsledku ještě hlubší.
Dynamiku daňových příjmů bude navíc oslabovat recese tuzemské ekonomiky z přelomu roku. Postupný nárůst státního dluhu si do budoucna vyžádá výrazné reformy na příjmové i výdajové straně.
V tuzemských veřejných financích totiž nadále přetrvává vysoký strukturální deficit (nezávislý na pozici ekonomiky v cyklu), který by bez dalších změn měl tendenci ve 30. letech neudržitelně narůstat v souvislosti se stárnutím populace. Předpokládáme proto, že konsolidace veřejných financí by měla v prostředí rostoucích výdajů na obsluhu státního dluhu pokračovat i v dalších letech.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
