Stát si bere 75 procent z výplaty. Kdo o tom ví?

Jestli vědí stranické sekretariáty, co by si přáli lidé, zcela jistě to neříkají svým poslancům ani ministrům. Jinak by nemohlo přibývat úřadů a úředníků, když přes čtyři pětiny voličů chtějí jejich redukci. Co dalšího ještě neberou politici v úvahu?

Zaměstnanci Úřadu vlády ČR. Čtyři pětiny voličů chtějí redukci úředníků. Foto: vlada.cz

Čeští politici nerespektují přání 89 procent voličů, podle kterých si stát na daních bere příliš mnoho. Zároveň 82 procent voličů chce redukci státního aparátu. To jsou jasné vzkazy, které politikům vyslaly výsledky dvou reprezentativních průzkumů společnosti Data Collect, které loni provedla pro Libertariánský institut.

SVOBODNÉ ROZHODOVÁNÍ

Podle nich je pro lidi důležité, aby mohli svobodně rozhodovat o svých záležitostech a mít vliv na věci, jež mají dopad na jejich osobní život (98, respektive 97%). A více než polovině lidí (58%) vadí zadlužování státu, zatímco jedné třetině to „spíše nevadí“. Nic z toho ovšem vládní politici, obvykle pohříchu napříč parlamentními stranami, neberou v úvahu.

Respondenti průzkumu měli mimo jiné odhadnout celkové zatížení daněmi a odvody státu. Průměrný odhad byl 32 procent. Jenže skutečnost je horší. Například podle materiálu serveru iDnes z předloňského roku odchází v Praze z každé vydělané stokoruny na dani z příjmu a na zdravotním a sociálním pojištění celkem 57 procent. Česko v žebříčku skončilo až na 12. místě, mnohem horší je situace ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Jenže na otázku, kolik by byli lidé sami ochotni státu na daních a odvodech zaplatit, vyšel v průzkumech Data Collect průměr na 14 procent.

Podle výpočtů Libertariánského institutu je však celková situace ještě horší. Ve formě daně z příjmu a zdravotního a sociálního pojištění, ale i dalších odvodů, daně z přidané hodnoty (DPH) apod., odevzdá Čech nakonec státu celkem 75 procent svého výdělku.

O této skutečnosti ovšem ví jen osm procent dotázaných. Jakousi povědomost o tom, že stát shrábne 75 procent výdělku („Tuším o tom poměru, ale neznám přesné číslo“) uvedlo 49 procent lidí, pro zbylých 43 procent to byla nová informace. Zároveň však 49 procent respondentů nepovažovalo uvedený údaj za věrohodný.

CO NÁS STOJÍ STÁT?

Průzkum „Co nás stojí stát“ ukázal i to, že Češi uvažují realisticky. Když totiž došlo na otázku, zda by modernímu státu stačila 10procentní daň ze zisku na to, aby zajistil vnější i vnitřní bezpečnost, justici, základní veřejnou správu a to, aby „nikdo neumřel hlady“, vyslovilo se 58 procent pro jedinou daň ve výši 17 procent. Je to o něco víc, než kolik by lidé průměrně platili dobrovolně, nicméně stále velmi hluboko pod současným stavem. Dalších 32 procent se domnívá, že by 10 procent „mohlo stačit“ a podle 10 procent dotázaných by desetiprocentní zdanění určitě stačilo.

Průzkum Stát a svoboda současně naznačuje i možné důvody, proč tak velký nesoulad mezi přáními a realitou nevyvolal dosud žádné výrazné pnutí ve společnosti. Na otázku, jak by se Česko mohlo během 10 až 15 let dostat na ekonomickou úroveň Německa, totiž nejpočetněji zastoupená odpověď dostala 14 procent (Snížit počet zaměstnanců ve státním sektoru, počet úředníků).

Odpověď Regulovat/snížit/zrušit sociální dávky těm, kdo nikdy nepracovali, volilo 11 procent respondentů, Nekrást, nerozkrádat dostalo devět procent, Snížit platy politiků osm procent, stejně jako Potlačit korupci, sedm procent lidí by šlo cestou Lepšího výběru daní a šest procent si vybralo možnost Lepší hospodaření/šetření.

Z toho je zřejmé, že lidé nemají sjednocený názor na to, jak by se konkrétně mělo postupovat. Zároveň historická zkušenost jasně dokládá, že dokud se společnost výrazně většinově neshodne na nějakém názoru, nedojde k žádné výrazné změně.

PSALI JSME:
ROZHOVOR: „Kdybychom snížili daně, svět by vypadal stejně,“ říká ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Česko vykazuje jednu z nejnižších inflací v EU

Česká republika letos v únoru vykazovala sedmou nejnižší inflaci v EU. Podle Eurostatu činila meziročně 2,2 procenta, což Česko řadí na sedmé místo v pomyslném pořadí zemí EU dle nejnižší inflace. Česko má nižší …

Koruna na začátku týdne lehce oslabila

Únorový růst tuzemských průmyslových cen byl tažen dražšími energiemi. Výrazně se na jejich meziměsíčním růstu o 0,5 procenta podepsal zejména nárůst cen ropy na světových trzích, jehož proinflační vliv byl dále …

Česko se sune k zemím s nejnižší inflací v EU

Ještě v prosinci měla Česká republika nejvyšší inflaci v rámci všech zemí Evropské unie. V lednu měla už devátou nejnižší a podle dat Eurostatu zveřejněných v pondělí se v únoru už posunula na sednou příčku s …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

České jaderné elektrárny se zbavují závislosti na Rusku

Analýza
Do jaderné elektrárny Dukovany dodávala palivo bezmála 40 let ruská společnost TVEL. Letos ji nahradí americká společnost Westinghouse. Rusové končí také s dodávkami pro Temelín. Dalším krokem, kterým se elektrárenská společnost ČEZ odstřihává od spolupráce s Ruskem, je smlouva o obohacování uranu s francouzskou firmou Orano.