Nicméně prosincová data pouze potvrdila trendy předchozích měsíců a na finálním obrázku hospodaření státu příliš nezměnila. Celkové příjmy klesly oproti roku 2019 o 3,1 procenta, zatímco výdaje narostly o 18,8 procenta.
Na příjmové straně podle našich očekávání nejvíce oproti plánu tratilo inkaso daně z přidané hodnoty (DPH). Naopak stát vybral více na dani z příjmu fyzických a právnických osob. Celkově byly příjmy o 91,5 miliardy vyšší, než s čím počítal novelizovaný plán státního rozpočtu z poloviny minulého roku.
Důvodem lepšího hospodaření státu je ale i výdajová strana rozpočtu. I přes téměř dvacetiprocentní meziroční nárůst jsou však výdaje státu výrazně nižší oproti plánům ministerstva financí. Jak již předchozí měsíční statistiky naznačily, vláda ušetřila zejména na obsluze státního dluhu a transferech podnikatelským subjektům.
Kapitálové výdaje dosáhly v minulém roce 172,7 miliardy korun, což je srovnatelné s doposud nejúspěšnějším rokem 2015, který je však zkreslen dočerpáváním prostředků z fondů Evropské unie.
I přesto, že vysoká investiční aktivita, zvláště v tak komplikovaném roce, je dobrou zprávou, v relativním vyjádření vůči hrubému domácímu produktu (3,1 %) však vláda stále dohání úspěšné roky 2009 a 2010. Celkově tak ministerstvo financí ušetřilo oproti novelizovanému plánu 41 miliardu korun.
Bez druhé vlny pandemie bychom očekávali letošní deficit státního rozpočtu ve výši 350 miliard korun. Nicméně aktuální opatření vlády a slabší výkon ekonomiky se podle očekávání negativně podepisují na hospodaření státu. Celkově je však výsledek výrazně lepší, než očekávalo ministerstvo financí.
Celé veřejné finance tak podle našich odhadů skončily v loňském roce v deficitu 7,2 % HDP, což je o dva procentní body více, než v doposud rekordním roce 2009. Obdobný výsledek očekáváme i pro letošek.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
