Nové znění zákona posiluje schopnost státu reagovat na hrozící výpadky elektřiny a zároveň otevírá cestu pro rychlejší výstavbu moderních plynových elektráren. Právní jistota, jednodušší povolovací procesy a důraz na stabilitu energetické sítě – to jsou klíčové změny, které zákon přináší.
Lex Plyn dává státu do rukou nástroje, které umožní účinněji reagovat na možné výpadky dodávek elektřiny. Současně ale vytváří prostředí, které z právního hlediska zvyšuje jistotu pro investory do nových plynových kapacit.
Jednou z klíčových změn, které novela přináší, je nově zavedená možnost, aby Energetický regulační úřad (ERÚ) v případě bezprostředního ohrožení provozu soustavy nařídil provoz uhelné elektrárny, jejíž provozovatel by ji za normálních okolností s ohledem na nízkou ziskovost již ukončil.
Jde o krizový nástroj, který má zajistit, že během přechodného období do roku 2033 nedojde k ohrožení bezpečnosti dodávek. Zároveň ale novela zakotvuje, že provozovatelé mají mít v takovém případě nárok nejen na úhradu nákladů, ale také na přiměřený zisk.
Otázka přiměřeného zisku je z právního pohledu naprosto zásadní. Pokud by stát jednostranně nařídil provoz a nekompenzoval ho v plné míře včetně přiměřeného zisku, mohlo by jít o zásah do ústavně chráněného vlastnického práva. Právní nejistota v této oblasti by navíc mohla odrazovat investory i provozovatele, kteří již dnes zvažují, jakou strategii v příštích letech zvolit.
Vedle krizového mechanismu novela cílí především na akceleraci výstavby plynových elektráren. Zařízení s výkonem nad 100 megawattů (MW) budou nyní legislativně zařazena mezi stavby pro energetickou bezpečnost státu, čímž získají nárok na zrychlené a zjednodušené povolovací řízení.
To mimo jiné znamená kratší lhůty v územním i stavebním řízení, zrychlené posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) nebo omezení možnosti podávat odvolání vůči vydaným povolením. Z praxe víme, že právě zdlouhavá a nepředvídatelná schvalovací procedura bývá pro investory jednou z hlavních překážek.
Pokud novela skutečně přinese stabilnější a rychlejší proces, výrazně to zvýší atraktivitu českého trhu pro domácí i zahraniční investory. Novela je klíčová i pro sektor obnovitelných zdrojů, protože obsahuje opatření, která by měla urychlit jejich výstavbu.
Díky iniciativě Senátu byly také zrušeny individuální kontroly výnosnosti solárních elektráren uvedených do provozu v letech 2009 a 2010, které pobírají provozní podporu. Senát se tuto iniciativu snažil neúspěšně prosadit i ve vztahu k nedávno přijaté novele, známé jako LEX OZE III.
Je to krok správným směrem, který zlepšuje důvěru v podnikatelské prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, které bylo LEX OZE III opět značně narušeno. Je dobře, že novela nakonec napravila to, co bylo velmi nešťastně prosazeno v rámci LEX OZE III. Legislativní stabilita v oblasti zelené energetiky je klíčová nejen pro důvěru trhu, ale i pro dlouhodobé plánování investic v tomto sektoru.
Zákon tímto naplňuje svůj hlavní účel – umožnit státu lépe zvládnout transformační období, kdy se staré uhelné kapacity postupně odstavují, ale nové čistší zdroje teprve vznikají. Klíčové však bude, jakým způsobem stát bude nově přiznané kompetence využívat v praxi a zda skutečně dokáže udržet transparentní, předvídatelné a investičně přívětivé prostředí.
Lex Plyn vysílá důležitý signál, že Česká republika se nechce spoléhat na improvizaci, ale připravuje si krizové scénáře i právní rámce pro budoucnost. Pokud stát zvládne nové nástroje používat srozumitelně a efektivně, může jít o jeden z klíčových zákonů pro nadcházející dekádu energetické transformace.
Autoři jsou advokáti AK Dentons
(Redakčně upraveno)
