Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 miliard korun. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o devět miliard. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa.
V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 miliard korun. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem ministerstva financí o 25,9 miliardy korun.
Na výdajové straně pokračuje růst neinvestičních transferů podnikatelským a nepodnikatelským subjektům. Ty souvisí zejména s vládní politikou a „covidovými“ programy. Z tohoto titulu bylo v tuto chvíli vyplaceno necelých 70 mld. Kč nad rámec proporcionálního čerpání schváleného rozpočtu.
Na druhou stranu lze předpokládat, že tyto výdaje jsou vzhledem k průběhu pandemie a zpoždění výplat na vrcholu a ve většině případů jde o předfinancování, o které bude státní rozpočet oproštěn v druhé polovině roku.
Na druhou stranu k nižšímu deficitu i nadále tradičně přispívá pomalý rozjezd státních investic. Ty jsou totiž o 30 miliard nižší, než by odpovídalo průběžné realizaci. Jejich tempo ale odpovídá předchozím rokům, což naznačuje, že by letošní historicky rekordní plán mohl být naplněn. Celkově tak výdajová strana za prvních pět měsíců letošního roku předbíhá plán státního rozpočtu o 20,8 mld. Kč.
Duben a květen tradičně patří k nejhorším měsícům pro státní rozpočet, což vychází z vlastností daňového inkasa a aktuálně i z průběhu pandemie. Pro následující měsíce očekáváme výrazně pomalejší tempo prohlubování deficitu státního rozpočtu. To by se tak mělo podle naší prognózy na konci roku zastavit na úrovni 400 miliard korun.
Pro druhou polovinu roku očekáváme zrychlení daňových příjmů zejména v případě nepřímých daní, které nejvíce trpí uzavřenou ekonomikou z předchozích měsíců. Navíc průběžná data ukazují nižší zájem o kompenzační bonus a další podpůrné programy, což vytvoří dodatečnou úsporu pro státní rozpočet. Rizikem však zůstávají blížící se volby, které by mohly přinést nové výdaje a prohloubení deficitu v naší prognóze.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
