Stavební produkce je bytostně spojena s investiční aktivitou v ekonomice, která je výrazně procyklická. Pandemická recese tak vedla k odložení velké části investičních projektů soukromého sektoru dále do budoucna. A veřejné investice situaci zvrátit nemohly.
Do letošního roku tak česká stavební produkce vstoupila na méně než 90 procent předpandemické produkce. A první měsíce letošního roku kvůli lockdownu situaci nevylepšily.
Světlo na konci tunelu tak přinesla až minulý týden zveřejněná květnová data. Oproti dubnu stavebnictví zaznamenalo nárůst o silná tři procenta, na kterém se podílelo přibližně stejně jak pozemní, tak i inženýrské stavitelství. Pozitivně zapůsobilo květnové významné rozvolnění protiepidemických restrikcí a možná i příchod teplejšího počasí.
Domácnosti tak mohli začít realizovat plánované opravy a úpravy svých obydlí, které během pandemie odkládaly. Ještě silnější však pravděpodobně byl vliv obnovené poptávky firem po investicích.
Ty podle národních účtů rostly mezičtvrtletně již v prvním čtvrtletí a lze předpokládat, že s klesající nejistotou kolem pandemie a se snižujícími se restrikcemi pokračoval růst soukromých investic také v druhém čtvrtletí.
Vyhráno ale stavebnictví zdaleka nemá, i když se mu začíná dýchat o něco lépe. Rychlému návratu k předpandemické úrovni bude bránit nedostatek pracovních sil a stavebního materiálu. Obojí indikuje, že s růstem stavební produkce porostou i její ceny.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
