Střídání času je zabijácké

Názor
O nadcházejícím víkendu se opět odehraje změna času, jež měla být poslední. Měla. Evropští poslanci už před dvěma lety podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času právě v roce letošním. Jenže kvůli pandemii koronaviru se rušení střídání času odkládá.
Současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit. Ilustrační foto: Pixabay.com

V noci ze soboty na neděli přetočíme často už jen pomyslnou ručičku o hodinu dopředu, takže víkend bude o 60 minut kratší. Umělé zkracování víkendu (a jeho umělé prodlužování na podzim – pozn. aut.) zatím nekončí. Ale mělo by. Domněnka, že střídání času šetří energii, je v 21. století už mylná. Desítky vědeckých článků na dané téma se shodují na jednom: Průměrné úspory energie jsou prakticky nulové.

Přechodem na letní čas se před pandemií v Česku ušetřilo elektřiny zhruba za 50 milionů korun ročně. To je ovšem údaj, jenž platí za celý rok a za celou republiku. Z hlediska jednotlivce je to velká suma, z hlediska státu „plivnutí do moře“.

Ta suma je totiž významná zhruba tak, jako je významný padesátihaléř pro člověka s měsíčním příjmem 60 tisíc korun. Změní se nějak jeho život, když bude mít v daném měsíci o padesátihaléř více nebo méně, pokud jeho příjem bude oněch 60 tisíc? Nezmění. Ani si toho nevšimne.

Naopak se ukazuje, že v některých zemích umělé posouvání času spotřebu elektřiny jasně zvyšuje. Nehledě na to, že jarní změna času způsobuje řadě lidí nejen nepohodlí, ale i zdravotní problémy, které vedou jak k nižší pracovní produktivitě, tak k častějším infarktům a dopravním nehodám. Je prokázáno, že střídání času tímto způsobem každý rok zabije desítky lidí. Letní čas má víc obětí, než třeba klíšťová encefalitida.

PSALI JSME:
Dva ze tří Čechů už něchtějí střídání času

Opravdu úspora „50 haléřů při příjmu 60 tisíc korun“ stojí za to? Kvůli takové úspoře by přece nevraždil snad ani ten nejotrlejší a nejnechutnější vrah, co kdy světem kráčel. Střídání času takovým „vrahem“ je. Pomyslně. Má na svědomí nikoli jednu „vraždu“, ale desítky.

Je tedy opravdu nejvyšší čas s umělým střídáním času v Evropě přestat, stejně jako to v posledních desetiletích udělaly desítky zemí po celém světě. Samozřejmě se všichni neshodnou, jestli po celý rok ponechat současný čas zimní, nebo letní. Někdo bude chtít, aby bylo večer déle světlo, jiný zase, aby se dřív rozednívalo.

Náš „zimní“ (tedy pravý středoevropský) čas je nastaven ideálně pro člověka, který chodí spát v osm večer a budí se ve čtyři ráno. Půlnoc našeho pravého času je střed období tmy, a člověk se spánkem centrovaným na půlnoc tedy nejlépe využije denní světlo. Ale ruku na srdce, kdo z nás chodí pravidelně spát v osm hodin?

Pokud jde typický Čech do postele v deset a budí se v šest pravého času, byl by pro něj dokonce ideální dvojitý letní čas, se kterým už také některé země experimentovaly. Samozřejmě by to znamenalo, že v zimě bude dopoledne tma, ale v průměru za celý rok by bylo využití denního světla nejlepší. Každopádně současný systém umělého střídání je nejhorší možný a měli bychom se ho co nejrychleji zbavit.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Přichází letní čas. Zabije více lidí než klíšťata, úspory žádné nepřináší

Zavřít reklamu ×
  1. Proč zavést středoevropský čas?

    Ačkoliv se leckomu nelíbí, že by neměl dlouhé letní večery na zahradě, vědecké důvody z oblasti fyziologie mluví jasně. Úvahu lze rozdělit do jednotlivých kroků:

    Střídání času je nesmysl, nikomu a ničemu dnes už neprospívá.
    Pokud střídání času pošleme do propadliště dějin, jaký čas si pak nechat?
    Jedině ten, kdy je Slunce v pravé poledne nad jihem.
    Proč? Pro náš organismus je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.
    Jediným řešením je středoevropský čas, tedy čas symetrický nebo ještě lépe řečeno přírodní.

    Ad. 1 Střídání času ztratilo už dávno původní smysl. Ekonomickou úsporu dávných let nahradily ekonomické náklady na změnu času dvakrát ročně a také na letní klimatizování. Takže původně zamýšlené ekonomické úspory činily v posledních letech zlomky procenta. Řadě lidí přitom střídání času dělá problémy. Po dlouhých letech různých iniciativ tak Evropská unie přistoupila ke zrušení střídání času a zdálo se to být vyřešeno: střídání skončí, podobně jako například před několika lety v Rusku.

    Ad. 2. Ale nějak nás nenapadlo, že by někdo měl řešit absurdní otázku: Když ne střídání, tak jaký čas? Nenapadlo nás to proto, že čas je historicky určen podle tzv. pásem tak, že Slunce je v pravé poledne nad jihem. U nás se ten čas jmenuje středoevropský čas. Lidé si však zvykli na výhody letního času v létě = dlouhé vlahé večery, a proto se objevily názory ponechat celoročně „letní čas“. Jen málokdo si však uvědomuje, že to má svou stinnou stránku v zimě.

    Ad. 3. Proč středoevropský, který bychom také mohli nazvat symetrický nebo ještě lépe přírodní? Protože je symetrický vzhledem k východu Slunce, jeho poloze nad jihem v poledne a k západu Slunce. Protože trvale letní čas bude znamenat, že si sice užijeme letní večery a v létě nám je jedno, jestli vstáváme o hodinu později, protože světlo je od čtyř hodin, ale zato v zimě to bude ouvej. Kolem zimního slunovratu bude v devět ráno ještě tma a děti budou v zimě do školy chodit za tmy mnoho týdnů.

    Ad. 4. Trvalé zavedení letního času je nesmysl. Když jsou lidé dotazováni během letní doby na preferenci pro zavedení celoročního času, každý si vybavuje výhody letního času, ale většinou nemyslí na to, jak to bude v zimě. Průzkumy veřejného myšlení se v zimě neprováděly, lidé by asi odpovídali jinak. Vědci fyziologové a odborné fyziologické společnosti z celé Evropy zdůrazňují nesmyslnost a škodlivost trvale letního času, protože pro člověka, jeho biorytmy a kognitivní výkon je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.

    Ad. 5: Středoevropský čas – ten vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě – jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně přetáčet musíte. Přírodní (středoevropský) čas podporuje i Akademie věd České republiky, konkrétně její Fyziologický ústav.

    Celoroční užívání letního času nám oproti středoevropskému času sice poskytne o dva měsíce delší období, kdy ještě ve 20 hodin večer bude venku světlo, zároveň ale přidá dvouměsíční období, kdy ještě v 8 hodin ráno bude venku tma nebo šero.

    Samozřejmě, že jde skloubit trvale letní čas a změna pracovního režimu. Někteří lidé si svůj pracovní den mohou svobodně upravit na základě svého povolání, tedy v průběhu roku vstávat podle toho, jak vychází Slunce, v zimě klidně o hodinu déle. Ale s tradicí začátku směny ve fabrikách už od Marie Terezie v šest ráno je to pro drtivou většinu lidí utopie. Dalším argumentem je, že posun pracovní doby na pozdější hodinu ukrojí z večerní doby, kterou bychom v létě strávili na světle.

    • Nevím jak jste přišel na to , že je duležitý ranní sluníčko . Vždyt já si nařizuji budík na osmou , jinak bych chrněl jak medvěd . Zatáhnu rolety a venku mohou padat trakače . V principu tak v létě zbytečně prodyndám 4 hodiny světla když spím . Každý prostě není skřivan . Dokonce byla někde studie , že pro děti by bylo lepší chodit až na devátou do školy , aby se více vyspali.

    • Středoevropský čas je symetrický vůči východům a západům slunce jen:
      – na 15. poledníku; u nás v Aši nastává poledne o 12 minut později a v Jablunkově o 15 minut dřív…
      – a i na tom 15. poledníku jen 4x ročně (v půlce dubna, okolo 12. června, na přelomu srpna a září a okolo 24. prosince. Naopak 3. listopadu nastává poledne (Slunce kulminuje) o 16 a půl minuty dřív a 15. února o 14 a čtvrt minuty později

  2. Střídání času je „díky“ Evropské unii a jejímu rozhodnutí, takřka navěky zakonzervováno. Tím, že rozhodli tak, že se jednotlivé státy musí rozhodnout jednotně k jakému času se přikloní, tak vlastně zamezili změně, protože dobře vědí, se státy nedohodnou.

  3. Bojuje někdo proti práci na směny nebo v noci? Tohle je mnohem škodlivější, mnoho povyku pro nic.

Napsat komentář: venca Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Po skeptickém únoru mírně optimistický březen

Pesimismus v podnikatelském sektoru, který ukázal únorový konjunkturální průzkum statistického úřadu, v březnu částečně opadl. S výjimkou stavebnictví se totiž zlepšila nálada ve všech sledovaných odvětvích české …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.