Může za to institut zvaný společné jmění manželů. Jak už název napovídá, týká se pouze sezdaných párů, pro které automaticky ze zákona uzavřením manželství platí, že téměř veškerý majetek, který od této chvíle dohromady nebo každý zvlášť nabydou, je společný.
1. Společné jmění manželů vstupuje ze zákona automaticky v platnost okamžikem sňatku, končí písemnou smlouvou, rozvodem či úmrtím jednoho z manželů. Až na výjimky do něj spadají aktiva i dluhy vytvořené po dobu manželství.
2. Do společného jmění manželů nespadá především to, co si každý z nich pořídil před svatbou (a případně prodal v jeho průběhu), nebo dědictví a dary získané v průběhu manželství.
3. U nesezdaných párů společné jmění nevzniká. Majetek mají ve výlučném vlastnictví nebo spoluvlastnictví se stejnou, nebo různou velikostí podílů.
Jedinou cestou ven je před svatbou nebo v průběhu manželství uzavření smlouvy, na jejímž základě je společný majetek omezen nebo dokonce zrušen, případně vypořádán. Či naopak rozšířen o to, co by podle zákona zůstalo ve výlučném dědictví jednoho z manželů (např. dědictví).
Co si necháváme
Do společného jmění manželů (SJM) nespadá především to, co si každý z manželů pořídil před svatbou. Dále osobní věci (oblečení, toaletní potřeby apod.), ale také majetek získaný dědictvím či darem nebo náhradou nemajetkové újmy (bolestné). Ve výlučném vlastnictví zůstává i to, co manželé získali jako odškodné za poškození jejich výlučného majetku nebo jednáním (např. prodejem) vztahujícím se k jejich majetku.
Při zpeněžování majetku ve vlastnictví jednoho z manželů ale pozor. Ze zákona totiž je součástí SJM také zisk plynoucí z majetku, který jinak náleží do vlastnictví pouze jednoho z nich.
Od vařečky po spoření
Bez smlouvy uplatňující majetkové poměry v manželství je však toho mnohem více, co do společného jmění patří, než co je z něj vyjmuto. Ve zkratce se dá konstatovat, že vše od první výplaty bez ohledu na to, na účet kterého z manželů je připsána a v jaké výši. Od zakoupené vařečky po uzavřené stavební spoření.
Výjimky? Musíte prokázat, že jste účet či splátky hradili pouze z prostředků ve výlučném vlastnictví. Nebo že manžel pořídil věc či službu nesouvisející s běžným provozem domácnosti bez vašeho vědomí (např. nákup luxusního vozu či dovolená s milenkou).
Psali jsme
Exekutoři jásají: Čechy zajímají finance partnerů, až když za ně musí platit jejich dluhy
A co dluhy?
Když se dělí majetek, je to mnohem příjemnější varianta, než když se mají manželé podělit o dluhy. I ty jsou součástí společného jmění. Naštěstí byly z tohoto břemene vyjmuty dluhy vzniklé trestnou činností jednoho z manželů či jeho gamblerstvím, dluhy vzniklé před svatbou nebo nasekané prokazatelně bez vědomí jednoho z manželů.
Lepší je dohoda
Společné jmění manželů zaniká dobrovolně na základě smlouvy uzavřené před nebo v průběhu manželství, nebo automaticky rozvodem či smrtí jednoho z manželů. V případě rozvodu by každému z manželů měla připadnout půlka majetku. A protože některé věci jednoduše rozpůlit nelze, je řešením dohoda nebo obvykle mnohem dražší dohadování se u soudu.
Tam se přihlíží mj. k potřebám nezaopatřených dětí, jak a kolik kdo do manželství investoval času, peněz a energie a zda někdo vkládal i prostředky z výlučného vlastnictví. Od rozvodu každý z manželů „jede za sebe“, tedy např. výplata už je znovu jen jeho.
Nezablokovat si živobytí
Při úmrtí se dělí majetek vypořádáním v rámci dědického řízení u notáře. I v tomto případě patří pozůstalému polovina ze SJM, ale často se stane, že zůstane zablokovaná až do uzavření dědictví např. na společném účtu. Není nezákonné po smrti partnera si část prostředků „ze své poloviny“ odčerpat a předejít hrozící nouzi. Při vypořádání dědictví si notář stejně vyžádá stav konta ke dni úmrtí.
K tomu je však nezbytné mít dispoziční právo k účtu. A je v podstatě jedno, jestli k účtu společnému nebo individuálnímu, protože prostředky na něm budou pravděpodobně majetkem obou manželů. Což je chvíli, kdy polovina z nás své účty před partnerem tají, může být tak trochu problém.
Partneři jen za sebe
A jak je to se společným vlastnictvím stále většího počtu párů, které spolu žijí ve společné domácnosti, ale formálně nejsou manželé? Na rozdíl od jiných práv a povinností (např. péče o děti), kde uzavření manželství nehraje velkou roli, je to v případě majetku úplně jinak. U „pouhých“ partnerů společné jmění nevzniká.
Některé věci budou ve výhradním vlastnictví jednoho z partnerů, ty pořízené společně pak ve spoluvlastnictví, přičemž podíly nemusejí být stejné a každý může věc užívat s intenzitou odpovídající velikosti svého podílu.
Pro případ sporů je nutné velikost podílů doložit, v opačném případě se dělí v jako manželství na poloviny. Vyplatí se tedy tyto majetkové poměry, především při pořizování nákladných věcí, smluvně definovat a předejít rozporům při rozchodu.
