I mladí si uvědomují, že pro udržení životního standardu ve stáří není správné spoléhat pouze na stát a je dobré se spořením začít co nejdříve. Dvě třetiny lidí ve věku 18 až 35 let jsou přitom názoru, že na stáří je vhodné začít šetřit nejpozději ve 30 letech.
Tři čtvrtiny z nich se současně obávají, zda budou mít v důchodu dostatek peněz. Průzkum, který si nechala vypracovat ČSOB Penzijní společnost, ovšem ukázal, že nad úsporami začínají obvykle uvažovat až ve třiceti. A pouze polovina z nich si na stáří začne šetřit ještě před dosažením pětatřiceti let.
Čím dříve, tím lépe
Klíčem k důstojnému stáří je podle expertů z ČSOB Penzijní společnosti začít spořit co nejdříve a naučit se pravidelně část příjmů odkládat. Lidé by nad vlastními rezervami měli uvažovat v okamžiku, kdy začínají být ekonomicky produktivní, nejlépe v prvním zaměstnání hned po ukončení studia.
„Kromě již uvedeného mají mladí jednu velkou výhodu. Tou je dlouhý investiční horizont, který pro ně bude pracovat ve zhodnocení peněz. I z malých pravidelně odkládaných částek po dobu třiceti až čtyřiceti let díky státní podpoře vznikne opravdu hezká suma, která bude zajímavým příspěvkem k udržení životní úrovně i po odchodu do penze,“ uvedl Václav Lokaj, obchodní ředitel ČSOB Penzijní společnosti.
Dodal, že mladí si tak mohou své investiční portfolio postupně poskládat z menších částek, a nepřipraví se tak o příspěvky od státu a zhodnocení. Jak ukázal průzkum, téměř třetina mladých Čechů využívá ke spoření na důchod penzijní spoření. Dalších 38 procent do 35 let spoří na spořicím či běžném účtu, životní pojištění má sjednáno 17 procent z nich.
Zaměstnanecký příspěvek
Jako další možnost spoření na důchod uvádějí mladí lidé nejčastěji investice do nemovitostí, kryptoměn nebo komodit. Téměř desetina mladých lidí také uvádí, že je vhodné začít spořit již od dětství formou dětského penzijního spoření.
„Je důležité si uvědomit, že spoření na důchod už v mládí má spoustu výhod. Ideální je, pokud dětem penzijko založí rodiče či prarodiče, tím totiž dávají svým ratolestem či vnoučatům hezký základ do života. A tím nemyslím jen první úspory, ale taktéž díky tomu mohou děti vychovávat k větší finanční gramotnosti,“ konstatoval Lokaj.
Rodiče si podle něho také často neuvědomují, že penzijní spoření není jenom spořením na stáří. „Je vlastně také spořením na život, neboť peníze vložené na penzijko lze při splnění určitých podmínek vybrat i dříve, například právě při koupi prvního bydlení,“ připomněl Václav Lokaj.
Zájem u mladých lidí o spoření na důchod by mohl zvýšit zaměstnanecký příspěvek na penzijní spoření, který jako atraktivní benefit dle průzkumu vnímá 67 procent osob do 35 let. Avšak jak dále vyplývá z průzkumu, dostává ho pouze třetina z nich. „Nejčastěji zaměstnavatelé přispívají zhruba každému třetímu klientovi v průměru tisíc korun měsíčně, tudíž prostor pro růst je stále značný,“ konstatoval Lokaj.
Nižší penze se zvyšuje pomaleji
Jak je důležité mít ve stáří finanční polštář, ukazuje i současná vlna zdražování. Kvůli vysoké inflaci se v červnu zvýšily všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody. Zásluhová část vzrostla všem o 8,2 procenta, takže průměrný starobní důchod se tak zvedl o 1 017 korun.
Jenže to je průměr, ve skutečnosti si někteří důchodci přilepší více, jiní méně – záleží na tom, jakou penzi pobírají. Penzista s 13 tisíci korunami si podle ČTK polepší o 747 korun. Ten, kdo má důchod 18 tisíc korun, by měl dostávat o 1 157 korun více. Penze 20 tisíc korun se navyšuje dokonce o 1 320 korun.
Rada seniorů tento valorizační model kritizuje. Upozorňuje, že čím nižší penze je, tím méně následně roste. A vyšší důchody se naopak zvedají více. Podle šéfky rady Lenky Desatové se tak dále rozevírají nůžky mezi chudšími a bohatšími důchodci.
