„Světové trhy za sebou mají s malými zakolísáními jedenáct let růstu. Zákonitě to znamená, že řada ekonomů větší další krizi. Korekce samozřejmě dříve či později přijde. To je naprosto normální. Rozhodující bude, jak se projeví v konkrétní ekonomice či domácnosti a zda na ni budeme připraveni,“ komentuje výsledky hlavní analytik Broker Consulting Martin Novák.

Jednou věcí jsou obavy z ekonomické krize a druhou pak právě příprava na ni formou tvorby dostatečných finančních rezerv. Ty bychom si měli vytvářet právě v době ekonomického blahobytu. Pokud se ale Čechů zeptáte napřímo, zda mají vytvořený finanční polštář, z něhož by nečekané výdaje pokryli, tak kladně odpoví jen každý čtyřicátý Čech (2,4 %). Naopak 73,9 % očekává, že hospodářský pokles bude mít na jejich rodinný rozpočet alespoň mírný dopad.

„Každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu. V nejkrajnějším případně na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci,“ vysvětluje Novák. V době ekonomického růstu pak dává smysl mít rezervu ještě vyšší a to ve výši tří až šesti měsíčních příjmů domácnosti.

V loňském roce se Češi měli finančně spíše dobře, nebo alespoň stejně jako v minulém roce. Vyšší příjmy nebo tvorbu rezerv deklarovala 43,6 % respondentů. Zvyšování příjmů a možnost si více peněz odkládat je důsledkem dlouhodobě extrémně nízké nezaměstnanosti. Ta se aktuálně pohybuje na úrovni 2,2 % a i regiony s historicky velmi vysokou nezaměstnaností hlásí hodnoty okolo čtyř procent.

Pokud jde o očekávání pro letošní rok, Češi zůstávají optimisté zhruba stejní jako v loňském roce. Tři čtvrtiny Čechů očekávají, že se budou mít v tomto roce ekonomicky lépe, nebo alespoň stejně, jako v tom předchozím. Zhoršení finanční situace očekává také zhruba stejný počet obyvatel jako vloni. S věkem roste a pesimismus nejvíce se zhoršení obávají lidé na hranici důchodového věku.

„Výsledky průzkumu ukazují na optimismus u Čechů. Není důvod, aby tomu bylo naopak. Nízká nezaměstnanost, růst HDP, růst průměrné mzdy to jsou faktory, které může běžný člověk pozorovat i na své situaci, nebo lépe peněžence. Na druhou stranu je tu růst inflace a hlavně stálý růst cen nemovitostí a nákladů na bydlení obecně. To jsou výzvy, kterým musí čelit hlavně mladí lidé. A jednoznačně se ukazuje, že bez finančního plánování a odkládání prostředků na budoucnost to nepůjde. Každý by se pak měl zamyslet nad tím, zda si neprojídá budoucnost zbytnými nákupy a zda není prostor pro tvorbu rezervy na horší časy,“ uzavírá analytik Novák.