„Zákazník nesmí dát na jednostranná prohlášení o výhodnosti. Není radno nechat se zlákat nepodloženými sliby a ujištěními o jednoduchosti výměny zdroje tepla, zvláště pokud je provází nereálné ekonomické propočty návratnosti či příslib dotace,“ uvedla už loni ČKAIT.
Projektant Jiří Petlach potvrdil, že tepelné čerpadlo má největší spotřebu elektřiny v zimě, kdy střešní soláry dodávají minimum nebo nic, a čerpadlo si pak bere elektřinu ze sítě. Proud ze sítě je pořád velmi drahý, navíc teď zdražil i těm, kteří mají zafixované ceny.
Konkrétní příklad pro představu o ceně proudu: U ČEZ stála v červenci 2021 jedna megawatthodina (MWh) 1 749 korun. Některým zákazníkům ještě tato cena v akci ještě dobíhá. Současná cena pro nefixované zákazníky je 3 990 Kč za jednu MWh.
Jestliže rodinný dům s fixací tak dosud platil zálohy 2 060 korun měsíčně, tak po zvýšení poplatků mimo fixovanou cenu, zejména plateb na obnovitelné zdroje energie, se mu zvyšují měsíční platby o šest set korun měsíčně na 2 670 Kč. Ovšem po skočení fixace příští rok to bude už 3 870 korun.
U plynu je náběh cen o něco příznivější, protože není zatížen návratem poplatků za obnovitelné zdroje. Zatímco v roce 2020 vyšla jedna megawatthodina z plynu od ČEZ na 599 korun, nyní je to 1 850 Kč.
Reálné zálohy se tak ze současných 1 500 korun (díky fixaci, pozn. aut.) pak příští rok zvednou na dvojnásobek. Megawatthodina z plynu však pořád stojí méně než z elektřiny. Pokud ale lidem v zimě tepelné čerpadlo nestačí, obvykle mu nepomáhají plynovým kotlem, ale elektrickým zdrojem ze sítě. Proto se čerpadlo v opravdové „kose“ prodražuje.
Není také pravda, že tepelná čerpadla jsou bezúdržbová. Zároveň lidé mají pocit, že díky dotacím dostávají zdroj tepla a elektřiny zdarma. To však není pravda, protože dotace platí ona „nezelená“ většina domácností v poplatcích za obnovitelné zdroje elektřiny a firmy v drahých emisních povolenkách, z nichž se stal byznys.
A EU tlačí na jejich zdražování. Přitom právě náklady na povolenky se promítají do cen zboží a služeb. Žádná dotace není zadarmo. Stačí se podívat, co se dotovalo v minulosti: Elektrické přímotopy, které se následně domácnostem velmi prodražily, nebo plynofikace obcí. Přičemž od plynu se teď ustupuje, počet instalací klesá, ale kdo ví.
Plyn má totiž pořád nejlepší efektivitu ve výhřevnosti, a jak se ukazuje, ve světových zásobách je ho dost. A ruská otázka? Jak uvedly před časem světové zpravodajské agentury, ruský plyn se do Evropy dostává dál místo potrubím v podobě LNG.
A přeprodávají ho společnosti s francouzskou kapitálovou účastí. V zásobnicích je tak zřejmě dost plynu původem z ruských plání. Kromě toho Rusku, opět podle zahraničních agenturních zpráv, příjmy z plynu vzrostly.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
