Podle Lidovek totiž dosavadní praxe znamená vlastně porušení Ústavy. Pachatel daňového úniku, který zaplatí penále vyměřené finančním úřadem, už by před soud jít neměl.

„Finanční správa ročně podá až 1800 trestních oznámení kvůli krácení daně. Může se to dotknout více než poloviny případů,“ citují Lidovky.cz Jiřího Žežulku, finančního experta společnosti Apogeo, bývalého šéfa Generálního finančního ředitelství.

Penále 20 procent se ukládá, když člověk nebo firma neodvedou daň ve správné výši a finanční úřad na to přijde. Stát na něm ročně vybere přes půldruhé miliardy. Dle rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a českého Nejvyššího správního soudu (NSS) je i to příliš přísné.

Dovolání k Nejvyššímu soudu

Soudy zatím nerozhodovaly o běžících trestních řízeních s daňovými defraudanty. Už desítka dovolání ale dorazila na Nejvyšší soud (NS) a zaznívá v nich právě argument již uloženým daňovým penále – takzvanou překážkou ne bis in idem. „Jedna z těchto věcí byla postoupena velkému senátu trestního kolegia a v ostatních věcech se vyčká na jeho rozhodnutí,“ řekl LN předseda kolegia František Púry s tím, že verdikt by mohl padnout v září, až se soudci vrátí z dovolených.

Pokud by Nejvyšší soud takto rozhodl, spadnou pod stůl všechna trestní stíhání pro zkrácení daně, kde bylo v minulosti uloženo daňové penále. „Trestní stíhání by nemohla být vůbec zahajována. V už běžících řízeních by to znamenalo jejich zastavení,“ vysvětluje odborník na trestní právo Tomáš Gřivna. A to ať už případ řeší policisté v přípravném řízení, nebo soud v prvním stupni nebo rozhodující o odvolání.

„Nejvyšší soud nejspíše rozhodne tak, že pokud bylo v dané věci již uloženo daňové penále, musí být trestní řízení zastaveno. Dvojí trestání za stejný skutek totiž zakazují mezinárodní smlouvy i česká Listina základních práv a svobod,“ dovozuje podle Lidovek pražský advokát Ondřej Trubač.