Likvidita – neboli objem peněžních prostředků kolujících v ekonomice – je velmi podstatnou proměnnou, která udává ochotu spotřebitelů utrácet a ovlivňuje tak sentiment celého trhu. Historicky jsme mohli často sledovat, že pokud do ekonomiky přiteče nová likvidita, dochází k akceleraci rychlosti směny peněz (velocity of money), tedy rychlosti, s jakou „peníze mění ruce“.
A jelikož útrata jednoho člověka je příjmem druhého, likvidita se tak šíří jako řetězová reakce ekonomikou a ovlivňuje psychologií spotřebitele. Zářným příkladem toho je bezprecedentní přítok likvidity do ekonomiky s příchodem covidu, kdy celkový objem peněz v USA během dvou let vzrostl až o více než čtvrtinu z celkového objemu!
Tyto peníze natiskla americká centrální banka (Fed) ve snaze zabránit hluboké ekonomické krizi s příchodem pandemie. Skupovala vládní a korporátní dluhopisy a obohatila tak ekonomiku o více než pět bilionů dolarů. Likvidita zaplavila ekonomiku a na Západě zavládla dočasná euforie, kdy společnosti měly bezprecedentní ziskovost, spotřebitelé žili velmi bohatým životem a akciové trhy explodovaly.
Index S&P 500 v tomto období vyrostl o 100 procent, Dow Jones o 90 procent a technologický Nasdaq Composite dokonce o 125 procent. Likvidita v oběhu se dá měřit mnoha způsoby, ale mezi základní patří sledování: M2 peněžní zásoby, všeobecného účtu státní pokladny, rozvahy centrální banky, nebo jednodenních reverzních obchodů s centrální bankou.
Experti se domnívají, že to americký Fed přehnal a nyní se snaží svoji chybu napravit zvýšením úrokových sazeb a kvantitativním utahováním (odsávání likvidity tempem ca 90 miliard dolarů za měsíc, pozn. aut.).
Vysoká inflace je přímým důsledkem přebytku likvidity a nyní jsme v procesu léčby. Ta ovšem nemusí být stejně příjemná, jako euforická fáze, a to z toho důvodu, že přebytečná likvidita musí z oběhu pryč. Jedině tak (nebo radikálním zvýšením produktivity) se totiž zbavíme vysoké inflace.
Likviditu bude stahovat vláda i Fed
Úspěšné zvýšení dluhového stropu v USA zabrání katastrofickému scénáři, ve kterém Spojené státy nebudou moci splácet své závazky, ačkoli by na to měly prostředky. Tržní reakce byla pozitivní, ale ne nijak výrazná, protože většina trhu již počítalo s optimistickým scénářem vývoje dluhového stropu.
Následuje tedy emise nových krátkodobých dluhopisů americké vlády, kterou ale někdo musí koupit. Analytici Wall Street odhadují, že americká státní pokladna bude usilovat o 1,2 bilionů dolarů, a to v intervalu příštích několika měsíců.
Z dobré zprávy se tak může ironicky vyklubat špatná zpráva, protože v příštích měsících pravděpodobně dojde k rychlejšímu odtoku likvidity z oběhu. Poprvé v tomto cyklu bude likviditu tlačit dolů jak americký Fed (kvantitativní utahování), tak i americká vláda (doplnění státní pokladny).
Dosud totiž vždy alespoň jedna z těchto institucí do oběhu pouštěla likviditu, čímž se vyhnuly situaci, kdy by jí obě v tandemu odsávaly. Americká vláda výrazně podporovala ekonomiku od poloviny minulého roku, což je také datum, od kdy Fed zahájil kvantitativní utahování.
Během zhruba posledních 13 měsíců americká vláda uvolnila do ekonomiky zhruba 0,9 bilionu dolarů a Fed kvůli bankovní krizi odsál pouze 0,6 bilionu.
Nyní bude následovat odtok zhruba jednoho a půl bilionu amerických dolarů ve dvou až čtyřech měsících. V kombinaci s nepříznivou sezónností v letních a podzimních měsících a zpomalující ekonomickou aktivitou tak může dojít k výraznějšímu přecenění na finančních trzích.
Někteří analytici z Wall Street zpochybňují účinky likvidity na akcie a staví se k objemu peněz skepticky, ovšem historicky je tento vztah zřejmý, ale ani on nefunguje vždy podle očekávání.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
Blbosti, peněz bude vždycky natištěným dost,a když ne dotiskneme!!!
Peníze nemají cenu a nikdy již mít nebudou,jen kus papíru!