bool(false)

Tři Češi z deseti by zatajili nález větší částky peněz

Téměř detektivní otázkou se tentokrát zabývala anketa, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). Ptali jsme se totiž, zda byste si v případě nálezu větší částky peněz tuto hotovost ponechali, nebo ji vrátili. Tři respondenti z deseti by si peníze ponechali, zatímco 70 % účastníků ankety by nález odevzdalo. Je to hodně, nebo málo, aneb jsou Češi poctiví, či nikoli?

Ilustrační foto: Pixabay

A navíc nemusí jít jen o poctivost, ale třeba také o strach z trestního postihu. Pokud by totiž nalezená částka převýšila pět tisíc korun, jednalo by se už o trestný čin a nepoctivci by tím riskovali až osm let vězení.

Výsledky ankety zpracované FAEI korespondují se závěry, které vyplynuly z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Kruk mezi více než osmi sty zástupci české populace. Na dotaz, co by lidé udělali s nalezenou značnou sumou peněz, víc než polovina (55 %) odpověděla, že by se pokoušela nalézt jejího majitele. Ovšem více než třetina (36 %) by si peníze jednoduše ponechala a každý zhruba desátý člověk by je poslal na charitu.

Ponechat si nalezený velký obnos peněz či jakoukoliv cennou věc se ale člověku může vymstít. Dopouští se totiž trestného činu zatajení věci. A v případě, že by byl dopaden, může dokonce skončit ve vězení na půl roku až osm let. Výše trestu se totiž odvíjí od výše hodnoty nálezu.

Šest měsíců až pět let může ve vězení strávit, pokud hodnota nalezené věci přesáhne půl miliónu korun. A vězení ve výši jednoho roku hrozí tomu, kdo se nálezem obohatí o cizí věc, jejíž hodnota převyšuje pět tisíc korun.

Trestný čin zatajení věci není v české populaci ojedinělý, o čemž svědčí údaje z policejních statistik. V posledních dvou letech kriminalisté v celé České republice řešili pokaždé zhruba 2000 těchto trestných činů, přičemž objasněna byla zhruba čtvrtina.

Jak naložit s nálezem řeší i novela občanského zákoníku? Při nálezu cennosti, například peněz, je povinností ji odevzdat majiteli. Toho však při náhodném nálezu obvykle neznáme, a proto věc musíme bez zbytečného odkladu na obecním úřadě v místě nálezu nebo na policii. Pokud však cennost najdeme ve veřejné budově nebo tramvaji, musíme zamířit za provozovatelem těchto zařízení.

Tím povinnost nalézt majitele ztracené cennosti přesuneme na tyto instituce, které navíc odpovídají za její bezpečné uložení. Pokud se majitel nepřihlásí do tří let od vyhlášení nálezu, připadne věc obci, případně nálezci či jiné osobě, které byla svěřena.

A jak je to s často vzpomínaným nálezným? Občanský zákoník stanoví desetinu ceny nálezu. Ten má však někdy hodnotu především citovou, pak zákon hovoří o nálezném podle slušného uvážení.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Lidé a společnost

Zákaz nezákaz, na vodě pije polovina vodáků

V Česku platí nulová tolerance alkoholu na vodě pod pokutou až 100 000 korun. Přesto je vodácký zážitek pro většinu mužů synonymem pro alkohol, ženy ale naopak na vodě pijí jen výjimečně. Vyplývá to z červnového …

Nejčtenější

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …

Příští sčítání lidu chceme udělat co nejkomfortnější, říká statistik Robert Šanda

Rozhovor
Zapojit se do sčítání v roce 2021 bude mnohem jednodušší. Kromě toho, že si občané budou moci vybrat, jakou formou budou vyplňovat sčítací formuláře, nebudou o sobě muset uvádět citlivé údaje. „Například nebudeme nic zjišťovat o příjmech, majetku nebo zdravotním stavu,“ vysvětluje Robert Šanda, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ (Český statistický úřad).
Rolovat nahoru