Na ní představil systém recipročních cel, která se výrazně liší v závislosti na zemi (20 % na EU). Celkově byla oznámená výše celních sazeb spíše negativním překvapením. Důvěryhodnost kroků americké administrativy v očích finančních trhů navíc příliš nepodpořil ani poměrně jednoduchý vzorec, na základě kterého byly výše celních sazeb odvozeny.
Celá situace se navíc dále eskalovala, když Čína v pátek oznámila zavedení odvetných cel ve výši 34 procent na USA. Finanční trhy zachvátila silná riziková averze. Americký akciový index S&P 500 tento týden odepsal přes šest procent, Nasdaq téměř osm procent. Kolem sedmi procent pak ztratily i Evropské akciové indexy.
Útěk investorů do státních dluhopisů jejich výnosy v řadě případů poslal o více než 10 bazických bodů níže. Na devizovém trhu v daném kontextu přirozeně americký dolar neplní roli bezpečného přístavu, a tak bylo k vidění jeho výrazné oslabení. V páru s eurem ztratil tento týden necelá dvě procenta, když opakovaně testoval hladinu 1,11 USD/EUR, což je nejslabší úroveň za posledních šest měsíců.
K oslabení dolaru mohla přispět i data z americké ekonomiky. Ta totiž naznačila, že příběh o silné americké ekonomice začíná mít určité trhliny. Zklamal březnový ISM index (americký index nákupních manažerů, pozn. red.) ve zpracovatelském průmyslu i ve službách.
Na zhruba trojnásobek oproti loňsku potom vyskočil počet výpovědí (dle Challenger Job Cuts, pozn. aut.), když k jeho nárůstu dominantně přispělo propouštění ve veřejném sektoru pod vedením Ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE).
V samotném závěru týdne zveřejněné payrolls (základní indikátor zaměstnanosti v USA, pozn. red.) sice překvapily s 220 tisíci nově vytvořených pracovních míst oproti očekávaným 140 tisícům výrazně pozitivně, na rozptýlení obav o dopady obchodních válek to ale nestačilo, jelikož ty v historických datech samozřejmě zachyceny nejsou.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
