A u ostatních zemích (s výjimkou Mexika a Kanady, pozn. aut.) jsou v rozmezí 10 až 50 procent. Zatímco Česká národní banka (ČNB) v březnu vnímala obchodní války jako proinflační riziko, tak slovenská centrální banka odhaduje dopad eskalujícího scénáře obchodních válek spíše negativně.
A to až na trojnásobek našeho únorového odhadu negativního dopadu obchodních válek do českého hrubého domácího produktu (HDP).
Reciproční cla? Reciproční cla v Trumpově pojetí neberou v potaz pouze cla uvalená na dovozy z USA. Ale i netarifní bariéry, manipulace s měnovými kurzy, ale asi i vyšší DPH (to hraje roli zejména v Evropě). Tyto ne úplně aditivní faktory ústí v „Trumpův“ výpočet evropských cel uvalených na americké dovozy ve výši 39 procent vs. jednociferná skutečnost.
Evropská komise přináší krátký přehled ohledně obchodu mezi EU a USA, kde v rámci debaty o disproporčních clech na automobily připomíná 25% americká cla na dovozy pickupů do Spojených států, které nejen v podobě Ford F-150 kralují tamním prodejům.
Reciproční cla u jiných významných států byla spočtena na 67 procent v případě čínských cel na americké dovozy, deset procent v případě britských a brazilských cel a 46 procent v případě japonských cel na americké dovozy.
Na oplátku těchto „okrádajících“ cel uvalila Trumpova administrativa reciproční cla na evropské dovozy ve výši 20 procent, a to ještě s označením „se slevou“. V případě čínských dovozů jsou uvalena americká reciproční cla „se slevou“ ve výši 34 procent, v případě Británie a Brazílie deset procent a Japonska 24 procent.
V případě desítky nejvíce importujících zemích (cca 68 % amerických dovozů) odhadujeme průměrná cla ve výši 20 procent. Zároveň je tam pár výjimek jak u zboží (viz factsheet Bílého domu), tak zemí v případě dovozů z Mexika či Kanady, které splňují původ.
ČNB v březnu vnímala obchodní války jako proinflační riziko. Tuzemská centrální banka mě po svém březnovém měnovém zasedání, kdy ponechala úrokovou dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 procenta, což doprovodila jestřábím komentářem, překvapila svým výraznějším vnímáním proinflačních rizik z obchodních válek s USA.
Jako možné vysvětlení tohoto překvapení považuji asi doposud chybějící eskalaci obchodních válek mezi USA a Čínou. Právě ta může kvůli vyšší nabídce čínského zboží v Evropě působit naopak dezinflačně. Dalším faktorem může být předpoklad slabší koruny a omezenější scénář obchodních válek s mírnějším dopadem na český HDP a český trh práce.
Na druhou stranu slovenská centrální banka (NBS) na téma obchodních válek pohlíží spíše negativně. NBS představila analýzu, podle níž by eskalující obchodní války zvedly cla mezi USA a EU k 25 procentům. Tedy o něco výše než nyní navrhnutých 20 procent.
Tento scénář by dle NBS v letech 2025–2027 vedl ke kumulativnímu negativnímu dopadu na úroveň českého HDP ve výši -2,7 procentního bodu, tedy -0,9 procentního bodu ročně. To také a asi především odráží odhadnutý negativní dopad na eurozónu v rozsahu přibližně -0,7 procentního bodu ročně.
Dopad na ČR je v analýze NBS trojnásobně vyšší v porovnání s naší anketou mezi analytiky z února letošního roku. Ta odhadovala dopad na český HDP zhruba -0,3 procentního bodu ročně. A to oproti prognóze České bankovní asociace s letošním meziročním růstem české ekonomiky o 2,1 procenta a 2,4 procenta v roce 2026.
Autor je hlavní ekonom České bankovní asociace
(Redakčně upraveno)
