Turecko pokračuje v boji proti covidu. Vyhráno ještě zdaleka nemá

Analýza
Poslední týdny a měsíce z Turecka přichází negativní zprávy. Země zažila měnové turbulence po březnovém odvolání guvernéra tamní centrální banky Naciho Agbala a nyní se vypořádává s třetí vlnou covid-19, která ohrožuje oživení ekonomiky a rozběh klíčové turistické sezóny.
Znalost a respektování základních pravidel měnové a hospodářské politiky nepatří mezi silné stránky tureckého prezidenta Erdogana. Ilustrační foto: Pixabay.com

Zatím se Turecko s oběma výzvami vypořádává se ctí, i když vyhráno ještě nemá. Začněme měnovou politikou. Centrální banka ponechala úrokové sazby na 19 procentech a přislíbila, že i v budoucnu budou její úrokové sazby přesahovat inflaci a že k jejich snížení nepřistoupí dříve, než dojde k poklesu inflace z aktuálních 17,2 procenta na hodnoty odpovídající její poslední prognóze.

Ta pracuje s poklesem na 12,2 procenta do konce letošního roku a dále až na 7,5 procenta ke konci roku příštího. Zatímco setrvalému poklesu do pásma jednociferných hodnot věří málokdo, výrazný pokles v druhé polovině roku možný je, pokud bude pokračovat stabilizace turecké liry a mírné ochlazení úvěrové expanze.

Rizika vyšší než centrální bankou očekávané inflace však převažují. V prvé řadě jde o rychle rostoucí ceny komodit v čele s potravinami a ropou. Další výrazné proinflační riziko představuje restart odvětví služeb aktuálně postižených pandemií a souvisejícími restrikcemi.

PSALI JSME:
Turecká centrální banka prudce zvyšuje sazby v obraně před inflací

Stejně jako v jiných zemích může dojít k nárůstu cenových tlaků spolu s tím, jak se firmy a podnikatelé budou snažit kompenzovat ztráty a zvýšené náklady vyvolané pandemií a „hladoví“ spotřebitelé mohou být ochotni růst cen tolerovat.

To nabádá k velké opatrnost při případném uvolňování měnové politiky. Unáhlené snížení úrokových sazeb či intervence na trzích by mohly vyplašit investory, dostat pod tlak tureckou měnu a ohrozit slibované snížení vysoké inflace. Když centrální banka vydrží, mohlo by se „okénko“ pro snížení úrokových sazeb otevřít v závěru roku.

Kromě domácích faktorů však bude muset turecká centrální banka zvážit i situaci na finančních trzích, neboť v té době již může být americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) na cestě k částečné redukci svých opatření na podporu ekonomiky, což může mít pro tradičně zranitelnou tureckou liru negativní důsledky.

PSALI JSME:
Turecko ničí ekonomická krize

Kromě snah o zajištění měnové stability se Turecko nyní potýká s historicky největší vlnou nákazy covid-19. Stejně jako v jiných zemích se v Turecku v průběhu jara začaly šířit nové nakažlivější mutace koronaviru SARS-CoV-2, které vedly k prudkému růstu nakažených i k úmrtím na historicky nejvyšší úrovni.

Přitom si Turecko nepočínalo zvlášť neopatrně, i když k určitému uvolnění na začátku roku došlo. Vláda na kritickou situaci zareagovala výrazným zpřísněním protiepidemických opatření. Dále omezila provoz služeb a obchod, zavřela školy a omezila možnost Turků cestovat v rámci země.

Zpřísnění opatření bylo důležité i z důvodu právě vrcholícího ramadánu, který je tradičně spojen s nočním společenským životem a návštěvou blízkých a přátel.

PSALI JSME:
Turecká lira padá do propasti

Dále se Turecko snaží maximálně urychlit tempo vakcinace obyvatelstva. Počet podaných dávek aktuálně odpovídá necelým 30 procentům obyvatelstva, což je o trochu méně než v České republice, a Turecko si dalo za cíl otevřít možnost vakcinace pro všechny dospělé nad 40 let a pro celou populaci do konce léta.

Za tímto účelem země podepsala smlouvy o dodávkách 240 milionů vakcín, z nichž 100 milionů připadá na čínský Sinovac, 90 milionů na konsorcium Pfizer/BioNTech a 50 milionů na ruský Sputnik V.

To by mělo bohatě postačovat k proočkování jeho 83 milionů obyvatel. V sázce je mnoho a zlepšení epidemiologické situace je kriticky důležité zejména pro turistický ruch, který se v uplynulém roce téměř zastavil.

PSALI JSME:
Křehkost turecké ekonomiky

Odhadujeme, že i návrat počtu návštěvníků na polovinu roku 2019 by mohl přidat k růstu a ke snížení deficitu běžného účtu platební bilance cca 1,5-2 procenta hrubého domácího produktu. To by mělo do značné míry vykompenzovat negativní vliv prudce rostoucích cen ropy a komodit na inflaci a bilanci zahraničního obchodu a přinést „tvrdou“ měnu, které je v Turecku tolik třeba.

Zvýšení důvěryhodnosti turecké centrální banky a úspěšný restart turismu a ekonomiky jsou nutnou podmínkou pro to, aby se obnovila důvěra zahraničních i domácích investorů v Turecko a země nespadla z trajektorie oživení do víru měnových turbulencí a nezůstala po řadu let uvězněna v inflační pasti.

Aktuální snahy vlády a centrální banky hodnotíme pozitivně. Další hazard s důvěrou by vyšel Turecko velice draho. Na místě je ovšem velká opatrnost, neboť znalost a respektování základních pravidel měnové a hospodářské politiky nepatří mezi silné stránky tureckého prezidenta Erdogana.

Autor je makroekonomický analytik Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Erdoganovo megalomanství žene Turecko do krize

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.