Tahounem meziročního poklesu HDP o 10,9 procenta byl zejména propad exportů a spotřeby domácností s tím, jak se na výrobu, služby a fungování obchodů zejména na počátku jara projevily uzavírky jak v české ekonomice, tak u našich obchodních partnerů. Výrazně klesly také investiční výdaje. V mezičtvrtletním vyjádření byl potvrzen pokles HDP o 8,7 %.
Ve třetím čtvrtletí lze čekat mezičtvrtletní růst HDP s tím, jak se po odstranění většiny uzavírek spojených s první vlnou pandemie rozjela aktivita v ekonomice a ve společnosti obecně. Meziroční propad HDP se ve třetím čtvrtletí zmírní, k meziročnímu růstu se ale HDP vrátí nejdříve na počátku roku 2021.
Na straně poptávky byl tahounem poklesu české ekonomiky především propad exportů a spotřeby domácností, na straně tvorby HDP zpřesněné údaje potvrzují pokles ve většině sektorů ekonomiky, tedy ve službách, zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Toto konstatování platí v zásadě jak pro meziroční pokles HDP, tak pro vývoj v mezičtvrtletním vyjádření.
Zajímavý je pohled na statistiku sektorových účtů za letošní druhé čtvrtletí, kde je patrný nárůst míry investic nefinančních podniků. Nárůst míry investic ale není ani tak reflexí nárůstu investic jako takových, v tomto případě jde totiž o prudký pokles HDP, respektive hrubé přidané hodnoty – a míra investic vyjadřuje právě poměr mezi investicemi a hrubou přidanou hodnotou. Dále klesla míra zisku nefinančních podniků, výrazněji poklesly mzdové náklady.
V případě domácností mírně vzrostly celkové reálné příjmy: Nikoliv díky příjmu ze zaměstnání, jenž ve druhém čtvrtletí klesl meziročně o 7,4 %, ale zejména díky podpůrným programům, jež v rámci pandemie koronaviru zavedla vláda.
S tím, jak na jaře výrazně klesla spotřeba domácností, zatímco celkové příjmy rostly, se zároveň výrazně zvýšila míra úspor, a to na historicky nejvyšší úroveň 18,5 %. Příjmy domácností ze zaměstnání klesly v důsledku odstávek výroby a nižšího počtu odpracovaných hodin v souvislosti s koronavirem. Podpůrné programy zaměstnanosti ale vedly k tomu, že se úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů na obyvatele zvýšil o 0,3 procenta (v meziročním i mezičtvrtletním vyjádření).
Na českou ekonomiku v druhém čtvrtletí plně dopadly uzavírky a omezení spojené s první vlnou koronaviru. To se projevilo jak v poklesu HDP, tak v chování ekonomických subjektů, zejména na straně nárůstu míry úspor domácností.
Třetí čtvrtletí v zásadě s jistotou přinese mezičtvrtletní nárůst HDP a zmírnění tempa meziročního propadu tohoto ukazatele. Výhled na závěrečné čtvrtletí je komplikován nástupem druhé vlny pandemie a souvisejícími omezeními ve snaze dostat koronavirus pod kontrolu, přesto ale čekám aspoň mírný růst ekonomické aktivity v mezičtvrtletním vyjádření
a celý rok 2020 pracuji s odhadem poklesu české ekonomiky o šest procent, nejistoty ohledně vývoje v závěrečném čtvrtletí je ale výrazná. V roce 2021 by mělo oživení české ekonomiky pokračovat a celoroční růst HDP by se mohl přiblížit téměř k pěti procentům (můj aktuální odhad činí 4,8 % – pozn. aut.).
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
