Na úrovni 46,8 je indikátor PMI pro tuzemský zpracovatelský průmysl nejníže od června 2020 a pod hranicí 50 bodů je druhý měsíc v řadě. Ochlazení aktivity ve zpracovatelském průmyslu je patrné také v eurozóně a Polsku. Výsledky červencového PMI průzkumu podporují scénář slabšího výkonu hrubého domácího produktu (HDP) v letošním druhém pololetí v zásadě napříč Evropou.
Souhrnný indikátor PMI, mapující aktivitu v tuzemském zpracovatelském průmyslu, v červenci klesl z úrovně 49,0 na 46,8. Finanční trh očekával pokles celkového indikátoru PMI na úroveň 47,5. Před letošním červnem a červencem byl indikátor PMI pod padesátibodovou hranicí naposledy v srpnu 2020, kdy se tuzemská ekonomika zvedala z první vlny pandemie koronaviru.
Dle PMI průzkumu se v červenci v tuzemském zpracovatelském prohloubil pokles výroby a nových objednávek. Na výrobě ve zpracovatelském průmyslu se nepříznivě podepisují slabší objednávky v důsledku rostoucí inflace a jejího nepříznivého dopadu na kupní sílu zákazníků. Očekávání ohledně výroby pro příštích 12 měsíců jsou dle průzkumu PMI druhá nejslabší za posledních 26 měsíců.
Vše se nepříznivě podepisuje také na zaměstnanosti, jež v sektoru zpracovatelského průmyslu klesla letos v červenci nejprudčeji od srpna 2020. Za zmínku zároveň stojí vývoj cen ve zpracovatelském průmyslu: Jak na straně nákladů, tak cen prodejních. Ačkoliv z dlouhodobého pohledu je růst cen i nadále výrazný, tak tempo růstu nákladů bylo v červenci nejpomalejší od ledna 2021 a tempo růstu prodejních cen bylo nejslabší od května 2021.
Pokud bude ochlazování aktivity v tuzemském zpracovatelském průmyslu pokračovat, což se pro nejbližší měsíce zdá být pravděpodobné, tak by se měly dále zmírňovat také cenové tlaky. Zpomalení růstu či přímo pokles aktivity ve zpracovatelském průmyslu začínají být patrné u většiny evropských ekonomik. Slabost je vnímána na straně nových zakázek a tento faktor bude nepříznivě působit na výrobu a celkové klima ve zpracovatelském sektoru i v dalších měsících.
Vedle ochlazování v průmyslu lze čekat podobný vývoj i v dalších sektorech ekonomiky, tedy v maloobchodu, ve službách a postupně také ve stavebnictví s tím, jak na zákazníky a jejich reálné příjmy nepříznivě dopadá vysoká inflace. Po solidním prvním pololetí lze pro druhou polovinu letošního ve většině evropských zemí čekat slabší čísla o výkonu HDP a situace z pohledu tempa ekonomického růstu nebude příznivá zřejmě ani na počátku roku 2023.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
