Ilustrační obrázekzdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Exekutor pod peřinou nemocného, předdůchod pro boháče a kriminál pro nálezce

Exekutoři nacházejí stále nové cesty, jak se dostat k penězům dlužníků. Mohou například strhávat peníze z důchodů, nemocenské i mateřské. Věřitelé a exekutoři tímto způsobem dostali loni zpátky 1,84 miliardy korun.

V loňském roce nechali z nemocenských srazit 207 milionů, téměř čtyřikrát víc než v roce 2013. Přitom se strhává jen za měsíce, kdy dlužník bral dávku za celý měsíc. Týkalo se to 132 000 případů, zatímco v roce 2013 jich nebyla ani polovina.

Na důchod mělo v roce 2015 nařízenou exekuci osmdesát tisíc lidí, což je o dvacet tisíc více než v roce 2011. U dalších 44 000 důchodců požadovali exekutoři srážku, ale nebylo kde brát, protože důchod byl moc malý.

Nezabavitelná částka, na kterou ani exekutor nedosáhne, činí 6 179 korun. Za každou osobu, kterou důchodce vyživuje, se nezabavitelná částka zvyšuje o 1 545 korun.

Nárůst exekucí týkajících se důchodů potvrzuje trend, že dluhy často vznikají na prodejních zájezdech. Dalšími příležitostmi, jak se citelně zadlužit, jsou dovolené, neplacení výživného, nesplácení půjček nebo ručení za ně.

Předdůchod pro pár stovek lidí

Nejčastěji využívanými způsoby, jak odejít do důchodu před úředně stanoveným věkem, jsou předdůchod a předčasný důchod.

Modernější variantou je předdůchod, který umožňuje užívat si nezkrácenou starobní penzi až pět let před dosažením věkového limitu. Je tam však jedno velké ALE, a sice nutnost mít naspořeno poměrně dost peněz, kterými se předdůchod v podstatě vykupuje.

Aktuálně je pro nejkratší možnou dobu vyplácení předdůchodu, tedy na dva roky, potřeba mít naspořeno necelých 185 000. Na každý měsíc zhruba 7700 Kč, což je 30 % z průměrné mzdy.

 V současné době pobírá předdůchod zhruba tisícovka lidí.

Kdo nemá naspořeno a pracovat už nechce nebo nemůže, musí volit předčasnou penzi. Nemusíte mít tolik naspořeno, proto ji využívá mnohem více seniorů, ale má jednu velkou nevýhodu. Důchod je menší, a to nenávratně, než by činil při řádném odchodu do penze.

 Tři Češi z deseti by zatajili nález

V anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), jsme se ptali, zda byste si v případě nálezu větší částky peněz tuto hotovost ponechali, nebo ji vrátili. Tři respondenti z deseti by si peníze ponechali, zatímco 70 % účastníků ankety by nález odevzdalo. Je to hodně, nebo málo, aneb jsou Češi poctiví, či nikoli?

Výsledky ankety zpracované FAEI korespondují se závěry, které vyplynuly z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Kruk mezi více než osmi sty zástupci české populace. Na dotaz, co by lidé udělali s nalezenou značnou sumou peněz, víc než polovina (55 %) odpověděla, že by se pokoušela nalézt jejího majitele. Ovšem více než třetina (36 %) by si peníze jednoduše ponechala a každý zhruba desátý člověk by je poslal na charitu.

Ponechat si nalezený velký obnos peněz či jakoukoliv cennou věc se ale člověku může vymstít. Dopouští se totiž trestného činu zatajení věci. A v případě, že by byl dopaden, může dokonce skončit ve vězení na půl roku až osm let. Výše trestu se totiž odvíjí od výše hodnoty nálezu.

A jak je to s často vzpomínaným nálezným? Občanský zákoník stanoví desetinu ceny nálezu. Ten má však někdy hodnotu především citovou, pak zákon hovoří o nálezném podle slušného uvážení.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *