Ilustrační foto.zdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Místo renty pláč dědiců, vyděšení exekutoři a noví zachránci bank

Také v uplynulém týdnu jsme nabídli návštěvníkům našich webových stránek několik informací, které stojí za připomenutí. Zvláště, pokud jste v seniorském věku, vlastníte nemovitost a dostali jste nabídku, dům zastavit a získat zajímavou rentu na přilepšenou. Zní to atraktivně, ale dopadnout to může tak, že o dům přijdete a ještě nasekáte dluhy. Rizika jsou totiž značná.

Rentu z nemovitosti mohou získat lidé starší 60 let a vlastnící nemovitost. V ní zároveň bydlí a také se o ni řádně starají, včetně placení účtů, daní a dalších poplatků. Úvěrová společnost provede odhad ceny nemovitosti, na jejímž základě část hodnoty nemovitosti vyplatí buď jednorázově, nebo formou pravidelné renty. Možná je i kombinace obou způsobů.

Na rozdíl od běžných úvěrů senior půjčenou částku nesplácí. Poskytovatel její vrácení, včetně úroků kolem 10 %, požaduje až po smrti klienta, po jeho odstěhování např. k dětem nebo pokud se senior o nemovitost přiměřeně nestará.

A v čem spočívají zmíněná rizika? Senior obvykle netuší, kolik bude muset v budoucnu poskytovateli úvěru vrátit. Může se tak stát, že půjčenou částku přeplatí o statisíce korun.

Poskytovatel renty rovněž vyžaduje, aby hodnota nemovitosti dlouhodobě neklesla o více než 5 % oproti hodnotě stanovené znaleckým posudkem. Pokud ale senior tuto podmínku poruší, společnost bude vyžadovat okamžité splacení úvěru, což může seniora vystavit do obtížně řešitelné situace.

V neposlední řadě je zde také otázka dědictví. Senior, který rentu využije a během svého života dlužnou částku nesplatí, zanechá svým dědicům vedle nemovitosti i „dárek” v podobě statisícového, či dokonce několikamiliónového dluhu. Pokud dědici nebudou mít dostatek financí na jeho uhrazení, musejí nemovitost prodat.

Exekutoři a věřitelé zděšeni

Velké věřitele, právníky a exekutory děsí další regulace ve vymáhání dluhů vyplývající z nového zákona o úvěrech, který právě projednávají poslanci. To, co si přihazují k dluhům, bude výrazně zákonem omezeno.

Zákon úplně ruší rozhodčí doložky ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech. Na nich si mastili kapsu hlavně někteří advokáti, kteří jako na běžícím pásu posílali ke dnu i lidi, kteří se se splátkou zpozdili byť jen o jeden den.

Pokuty za včasné nesplácení se omezí maximálně na 50 procent z dlužné částky, nejvýše však do 200 tisíc korun. Původně bylo navrhováno, aby pokuta byla do 70 procent z půjčené sumy.

„Maximální limit smluvní pokuty 200 tisíc korun je nespravedlivý pro dlužníky. Hrozí, že dlužník, který dluží milióny, zaplatí stejně jako ten, kdo dluží výrazně méně,“ oponoval právník a prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.

Exekutoři vedle toho zvoní na poplach, že radikální snížení exekučního tarifu navrhované ministerstvem spravedlnosti povede ke snížení vymahatelnosti soudem uznaných pohledávek. Hovoří doslova o rozpadu práva v ČR. Na středu k tomu svolali mimořádnou tiskovou konferenci.

Záchrana banky podle nových pravidel

Pro všechny banky na území Evropské unie by měl od začátku letošního roku platit nový kauční systém, kterému se říká bail-in. Jeho podstatou je, že se už na záchraně krachující banky nepodílejí vlády, nýbrž ti, kdo v ní mají uloženy peníze. Vůbec první případ podle nových evropských pravidel se odehrává v sousedním Rakousku.

Jde o banku Heta, která je nástupkyní zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria. Tu rakouská vláda před sedmi lety zestátnila, aby zabránila jejímu pádu, a investovala do ní 5,5 miliardy eur. Za dluhy zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria se zaručila spolková země Korutany, čímž se dostala do velkých finančních potíží.

Podle nejnovějších informací rakouského Úřadu pro dohled nad finančním trhem (FMA), pod jehož správou se banka Heta nachází, budou mít věřitelé korutanské banky u svých pohledávek ztrátu 54 procent a zřejmě se ke zbylým penězům nedostanou dříve než za sedm let.

Bail-in systém ve směrnici EU v případě krize banky vyžaduje, aby jako první byli postiženi akcionáři a držitelé dluhopisů. Nezajištěné vklady, tedy vyšší než sto tisíc eur, mají být postiženy jako poslední, údajně až po krocích garančního fondu v té které zemi.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *