Smlouva. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Platit budou pouze zveřejněné smlouvy

Aby byly smlouvy o objemu nad 50 000 korun platné, budou je muset úřady, kraje či větší obce zveřejnit v elektronické databázi. Zákonodárci podpořili návrh zákona o registru smluv v původním znění a přehlasovali tak senátní návrh, podle kterého by za nezveřejnění hrozila pouze pokuta.

O zákonu se vedly diskuze dvě volební období. Poslanci ho ve třetím čtení schválili už v září, návrh však narazil v horní komoře. Senátoři ho do sněmovny vrátili s tím, že platnost smlouvy nebude podmíněna jejím zveřejněním a platily by se pouze pokuty v minimální výši 10 000 korun.

Zákon se nebude vztahovat na firmy s většinovým podílem státu či krajů, jejichž akcie se obchodují na burze, tedy například na společnost ČEZ. Výjimku budou mít také malé obce a firmy, v nichž tyto obce mají většinový podíl.

Připlatí si i šetřílkové

Od ledna začne platit nová vyhláška ministerstva pro místní rozvoj (MMR), kterou se po čtrnácti letech mění podmínky rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Změna ve vypočítávání faktur se dotkne stovek tisíc českých domácností.

Dosud platilo, že největší možná odchylka od průměrných nákladů celého domu byla pro bytové jednotky 40 %, nahoru i dolů. Tento výpočet se použije i pro výpočet za rok 2015. Od příštího roku se však toto pravidlo mění tak, že nejnižší účtované náklady by měly být nejméně ve výši 80 procent průměru domu na metr čtvereční a nejvyšší by mohly dosáhnout dvojnásobku průměru.

Na jednu stranu tedy více zaplatí ti, kteří teplem plýtvají, mohou teoreticky utratit až o 60 % více, protože dřívější hranice pro výpočet se zvýšila ze 40 % na 100 %. Zaplatit však mohou i šetřílkové, z dřívějších 60 % průměrné spotřeby na nynějších 80 %. Podle předkladatelů vyhlášky se tím má zabránit případům, kdy se obyvatelé některých, zejména „středových“ bytů, nechali vytápět od svých sousedů a platili výrazně méně, než pro dosažení určité teploty ve svých bytech skutečně spotřebovali.

Senioři zachraňují cestovky

Zdálo by se, že doba není zahraničním dovoleným nakloněna. Přesto si podle výsledků ankety, které zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI), zahraniční dovolenou odepře jen 35 % respondentů. Naproti tomu 38 % účastníků ankety se jezdí do zahraničí rekreovat jednou ročně a dalších 27 % si dopřává zahraniční dovolenou dokonce v zimě i v létě.

Zajímavý je především trend zvýšeného zájmu o cestování u českých seniorů. Některé cestovní kanceláře hlásí, že téměř 50 % zákazníků v seniorském věku jede na více než jednu zahraniční dovolenou ročně a utratí na místě téměř čtyři tisíce korun za týden.

Průměrná částka, kterou loni Češi bez ohledu na věk vydali za dlouhodobější dovolenou v zahraničí, je podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) 12 500 korun. Výše průměrného důchodu, který loni činil 11 075 korun měsíčně, umožňuje většině seniorů si minimálně na jeden poznávací zájezd ročně komfortně uspořit či si jej jednorázově pořídit.

Levnější odvody pro neatraktivní zaměstnance?

Zaměstnávat lidi do 25 a nad 50 let by mohlo být pro firmy mnohem výhodnější. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve snaze zvýšit zaměstnanost lidí, kteří hledají obtížně místo, plánuje, že zaměstnavatelé nebudou muset rok platit v plné výši sociální odvody za zaměstnání lidí do 25 let a nad 50 let, stejně jako za rodiče malých dětí.

Kabinet má v programovém prohlášení, že navrhne osvobození zaměstnavatelů od sociálního pojištění na 12 měsíců, když přijmou nezaměstnané absolventy, padesátníky a rodiče po rodičovské dovolené. Odvody by za ně platil stát. Podle návrhu ministerstva práce by nárok na podporu měli mít všichni zaměstnavatelé – malé i velké firmy, organizace či instituce.

Člověka pod 25 let či nad 50 let, který byl přes rok v evidenci úřadu práce, by ale firmy musely přijmout na dobu neurčitou. Týkalo by se to i rodičů dětí do čtyř let, kteří nemají místo více než půl roku.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *