zdroj: FAEI.CZ

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Pojištění opět ve všech pádech

Pojištění snad ve všech pádech, to byla v uplynulém týdnu ekonomická mluvnice nejen na našich webových stránkách. Zasloužilo se o to stažení novely zákona o pojišťovnictví z jednání sněmovny po jednání vládních špiček i snaha penzijních společností vrátit do novely jiného zákona dvojnásobné provize pro zprostředkovatele jejich segmentu. A pojištění i pojišťovny byly i hlavním tématem Otázek Václava Moravce. Čili dost důvodů věnovat se tomuto tématu v našem redakčním komentáři i přehledu TÝDEN NAŠIMA OČIMA.

Co navrhne Babiš?

V komentáři, který přinesly stránky www.faei.cz, jsme si všimli informace, že ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem chce teď předložit nový návrh novely zákona o pojišťovnictví. Když ministr financí přišel před pár dny s „protinávrhem“ k pozměňovacím návrhům poslance Ladislava Šincla, úplně zapadlo to podstatné – a sice že ministrova aktivita se týkala jiné, než aktuálně projednávané novely – totiž novelizace zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, který ale nyní není ve hře.

Pokud budoucí novela z dílny ministerstva financí nebude obsahovat regulaci maximálních příjmů provizních makléřů a nepůjde ve stopách vyspělých evropských zemí (a můžeme mezi ně v tomto směru počítat i Slovensko, kde už v roce 2012 centrální banka rozhodla, že u každého finančního produktu musí být jasně uveden celkový náklad na zprostředkování), pak by se snadno z nynější „kauzy Šincl“ mohla stát Babišgate. Pan ministr financí a jeho firmy jsou v pojišťovnictví ve střetu zájmů, kam se jen člověk podívá.

Pojišťovny versus agenti

Výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora a generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců Petr Šafránek byli hosty nedělního pořadu ČT Otázky Václava Moravce a hlavním tématem se staly pochopitelně provize.

„Momentálně jsme v situaci, kdy by hlavní kroky měla udělat legislativa, protože pokud se pojišťovny domluví a sníží odměny, budou nařčeny z kartelové dohody,“ vysvětlil současný stav Síkora a dodal, že jak ministerstvo financí, tak ČNB historicky velmi silně volaly po regulaci v této oblasti.

Moderátor Moravec zmínil, že ministr financí Anderej Babiš může být zlobbovaný, protože v minulém týdnu jsme se dozvěděli, že šéfka mládežnické organizace ANO sedí ve vedení firmy, která je jedním z největších tuzemských pojišťovacích makléřů a která poskytuje službu Agrofertu ve stejném oboru. A navíc na tuzemský trh vstupuje firma Babišova bratra. „Děkuji za tuto diskusi a divák nechť si udělá názor, jak to bude s klientem nejen životního, ale i neživotního pojištění,“ uzavřel tuto debatu ne právě optimisticky tuto debatu Václav Moravec.

Provize tentokrát klidnější

Tuzemské penzijní společnosti se nebudou se státem soudit o zhruba 200 miliónů, které vložily do rozjezdu tzv. druhého pilíře dnes už zkrachovalé důchodové reformy Nečasovy vlády. Za tímto krokem není třeba hledat ohleduplnost vůči státní kase nebo přetíženým soudům, ale spíše očekávanou vstřícnost vlády při posuzování požadavku penzijních společností na zdvojnásobení provizí zprostředkovatelů.

Zdálo by se, že se s provizemi roztrhl pytel, protože v minulých týdnech se dost emotivně jednalo o odměnách zprostředkovatelů životního pojištění. V tomto případě však prostor pro požadované omluvy ústavních činitelů asi nevznikne, protože jde o řádově nižší částky i procenta. Při penzijním připojištění se jedná o zdvojnásobení dosavadní maximální částky 850 Kč, s níž původně souhlasilo i ministerstvo financí. Z materiálu schváleného vládou nakonec vypadlo, což mnohé překvapilo a představitele asociace penzijních společností přivedlo k alespoň mírnému optimismu, že je možné se ještě dohodnout.

Kolik zaregistrují pokladny?

Plánované zavedení registračních pokladen rozděluje daňové poplatníky na dva tábory. Rozhodně pro jsou ti, kteří od nich společně s ministrem financí Andrejem Babišem očekávají lepší výběr daní. Rozhodně proti zase ti, kteří si je budou muset za vlastní peníze pořídit – a ještě kvůli tomu možná zaplatí na daních víc než dosud.

Zavedení systému má podle Babiše přijít na zhruba 300 milionů korun a očekává se, že stát na daních vybere 10 až 12 miliard. Tak si počkejme, který odhad bude přesnější. Zvláště, když jsme se tentokrát inspirovali chorvatským modelem. A nezdá se, že by toto opatření dělalo z Chorvatska zrovna ekonomického tygra, a to dokonce ani v rámci přeboru Jadranu.

Všelidové hlasování o euru

O přijetí eura chceme hlasovat v referendu! Tato varianta získala tříčtvrtinovou podporu v anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). Necelá pětina účastníků ankety by dala důvěru poslancům, zatímco na vládu by se rádo spolehlo jen mizivé procento hlasujících.

Potvrdilo se, že pokud je nějaké téma pro společnost hodně citlivé a lidé by měli možnost se vyjádřit v referendu, dávají výrazně přednost tomuto nástroji přímé demokracie. I bez ohledu na to, že v podstatě jediné referendum u nás proběhlo v roce 2003 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie.

Finančníci varují: Ještě netančíme!

Významný americký finančník Steve Schwarzman varuje před další finanční krizí. Regulace finančních trhů podle něj zřejmě způsobí nedostatek hotovosti, který postihne globální ekonomiku. „Prodejci budou nabízet cenné papíry, o které nebude mít nikdo zájem,“ napsal zakladatel a šéf investiční společnosti Blackstone v listu The Wall Street Journal.

Není to ojedinělý hlas, mimo jiné i Česká národní banka varuje, že oživení v Evropě stojí na vratkých nohách, ale varování amerického finančníka přece jen snižuje fakt, že Steve Schwarzman dříve pracoval pro investiční banku Lehman Brothers, jejíž pád v roce 2008 odstartoval globální hypoteční krizi.

Důvěra jako před krizí

Naštěstí tato varování se až k českým podnikatelům a spotřebitelům nedonesla, alespoň údaje z červnového konjunkturálního průzkumu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), tomu nenasvědčují. Důvěra v českou ekonomiku strmě stoupá, je největší za posledních sedm let a vrací se na úroveň roku 2008, tedy před dopady proamerické finanční krize.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *