Čerpací stanice. Ilustrační fotozdroj: www.pixabay.com

TÝDEN NAŠIMA OČIMA: Všude draho, doma brzy nejdráž

Pokud bychom se při plánování prázdninových cest řídili pouze pravidlem, jak při cestě autem co nejvíce ušetřit za pohonné hmoty, nejspíš bychom zůstali doma. Přestože ceny paliv letos výrazně klesly i v zahraničí, kromě cesty do Polska se v ostatních případech vyplatí natankovat ještě doma.

Dobré je však i sledovat kurz eura vůči koruně, protože události v Řecku a oslabení eura patrně způsobí, že si ještě během prázdnin u pumpy připomeneme pozměněné přísloví – všude draho, doma nejdráž.

Průměrná cena benzínu na českých čerpacích stanicích byla v minulém týdnu 33,06 Kč za benzín a 32,32 za naftu. I přes nárůst v posledním kvartále však mohou být čeští řidiči spokojeni, v porovnání se sousedy jezdí zatím lacino.

Podle aktuálních údajů, které poskytuje ÚAMK, v průměru stojí v Polsku litr benzínu 32,20 Kč (nafty 31,30 Kč). Na Slovensku 37,30 (33,10) Kč, v Německu 39,60 (33,40) Kč a v Rakousku 35 (32,40) Kč. Při cestě na Jadran, kam i letos míří nejvíce českých autoturistů, se nevyplatí vyčkávat na příznivější ceny až do Slovinska, kde lze benzín v průměru pořídit za 37,40 (34) Kč, nebo samotného Chorvatska (37,10 a 34,10).

O mnoho optimističtější není ani výhled na druhý břeh Jadranu, tedy do Itálie, kde v průměru benzín stojí 46,40 a nafta 42,50 Kč.

Velké rozdíly v provizích

V exkluzivním rozhovoru pro www.faei.cz prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop naznačil, že atraktivnější třetí pilíř penzijního připojištění by mohl nahradit penzijním fondům škody způsobené zrušením druhého pilíře.

„Třetí pilíř opouští v průměru 40 000 lidí za kvartál, tedy zhruba 160 000 za rok. To neznamená, že by tam noví klienti nevstupovali, ale jejich přírůstek nestačí pokrývat vystupující. Pokud bychom si pouze pro představu udělali na 10 let lineární predikci založenou na vývoji posledních devíti kvartálů, na konci roku 2024 by bylo ve třetím pilíři celkově 3 130 000 účastníků, tedy o 1,6 milionu méně než dnes,“ říká Poklop.

„U penzijních společností je suma provizí v porovnání s pojišťovnami zcela marginální. Například v loňském roce se za celý trh jednalo o 850 korun násobených 137 000 smlouvami, tedy zhruba 116 milionů korun,“ připomíná.

„Je špatné, že na trhu jsou velké rozdíly za zprostředkování finančních produktů. Provize placené za zprostředkování doplňkového penzijního spoření jsou regulací postavené na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy, což je velmi málo. Na rozdíl od pojištění,“ doplňuje Aleš Poklop.

Pokladny rozdělují společnost

Přesně na polovinu se rozdělili zastánci a odpůrci zavedení registračních pokladen v anketě, jejíž výsledky zpracoval Finanční a ekonomický institut (FAEI). Pro každou variantu se vyslovilo 43 % hlasujících, zbývajících 14 % se nedokázalo rozhodnout.

Výsledky ankety potvrdily trend, který se projevuje poslední dobou i médiích, a sice, že společnost v názoru na evidenci tržeb v restauracích či službách není zdaleka jednotná. Pro jsou ti, kteří nevidí důvod, proč by měl stát nadále tolerovat šedou ekonomiku a platby načerno nebo finanční správě nepřiznané. Proti zase většinou podnikatelé, které zákon postihne, a také odborníci poukazující na skutečnost, že dnes už existuje dost nástrojů na efektivní výběr daní. A všeobecné rozpaky vzbuzuje povinnost zákazníků starat se aktivně o účtenku, a to bez ohledu na jejich loterii, která je stále ve hře.

Desetitisíce aut dojezdily

Až do úterý byly dopravní inspektoráty v obležení motoristů, kteří se snažili na poslední chvíli přihlásit svůj vůz do evidence. Chtěli se tak vyhnout hrozbě, že od 1. července vozy v tzv. poloprovozu (starý majitel se odhlásil, ale nový nezaregistroval) v České republice už nikdy nevyjedou na veřejné komunikace.

Odhaduje se, že zaregistrovat se nestihli majitelé několika desítek tisíc vozů s platnou technickou prohlídkou, přestože na tento administrativní úkon měli od začátku platnosti zákona půl roku času. Většinu z odhadovaných 700 000 nepřeregistrovaných automobilů však tvoří polozapomenuté stroje a vraky, jejichž majitele nyní čeká povinnost je buď prodat na náhradní díly, jako odpad, nebo je nechat ekologicky zlikvidovat. Jiný způsob likvidace zákon postihuje pokutou 20 000 Kč pro soukromníka (až miliony pro firmy).

Jezdit s neregistrovaným vozidlem po veřejných komunikacích znamená riskovat pokutu až 50 000 Kč a odebrání řidičského průkazu až na dva roky. V případě nehody platí takový řidič automaticky celou škodu, i když Allianz jako první pojišťovna již ohlásila, že i na tyto vozy bude poskytovat povinné ručení.

U vozidel vyškrtnutých z registru automaticky zaniká povinné ručení. Pojišťovny se však o tomto vyřazení z evidence nedozvědí, proto je i v zájmu majitele je o této skutečnosti informovat a předejít případným nedorozuměním. Naopak povinností majitelů zůstává odevzdat na úřad registrační značku a potvrzení o ekologické likvidaci.

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *