Reakce ze strany Donalda Trumpa na sebe nenechala dlouho čekat, když hned ve středu oznámil, že stávající cla na Čínu zvyšuje o dalších 50 procent, tedy na celková 104 procenta. Ani to ale nebyl konec obchodních hrátek, když Čína v reakci na to uvalila na USA dodatečnou 50% celní sazbu. Na to Donald Trump zvedl čínská cla až na 145 procent.
Zostřující se dění na světovém obchodním poli a narůstající obavy kolem vývoje ekonomiky USA vedly k oslabení amerického dolaru. Ten tak postupně přichází o svůj status měny bezpečného přístavu. V průběhu týdne ztratil čtyři procenta na téměř 1,14 USD/EUR a je nejslabší od začátku roku 2022.
Výrazný pád postihl akciové trhy, kdy v polovině týdne byly silně zasaženy zejména tituly farmaceutických společností. Ty byly dosud z celních opatření USA vyňaty. Prezident Trump však prohlásil, že zanedlouho uvalí výrazná cla i na ně.
Zhoršení výhledu pro světovou ekonomiku jako celek pak tlačilo výrazně dolů cenu ropy. Ta se dostala na 60 dolarů za barel, zatímco ještě v lednu se obchodovala nad 75 dolary za barel. Negativním dopadům se nevyhnuly ani dlouhodobé americké úrokové sazby, které výrazně rostly (desetileté o 70 bazických bodů, pozn. aut.).
Ve čtvrtek si však Donald Trump vše rozmyslel a na reciproční cla ze strany USA vyhlásil 90denní odklad. V platnosti zůstala pouze plošná 10% sazba a vedle toho také specifická cla na automobily (včetně součástek), hliník a ocel ve výši 25 procent (již dříve v platnosti) a také všechna cla na Čínu.
Zpráva byla vzpruhou pro riziková aktiva, což se odrazilo i na evropských akciových trzích. Zmírnění obav také vedlo k nárůstu krátkodobých eurových úrokových sazeb. Nárůst na krátkém konci souvisel se snížením sázek na výrazné uvolnění měnové politiky Evropské centrální banky. Celkově ale zdaleka nedošlo k vymazání tržních pohybů od oznámení recipročních cel.
Z dat si zasloužila pozornost americká inflace. Ta v březnu zpomalila z 2,8 na 2,4 procenta meziročně, když tamní spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,1 procenta (vs. +0,2 % v únoru). Jádrová inflace rovněž zpomalila, a to z 3,1 na 2,8 procenta v březnu (+0,1 % m/m). V obou případech to bylo oproti analytickému konsensu výraznější zpomalení.
V Česku byla publikována celá série dat z reálné ekonomiky. Průmyslová produkce po lednovém poklesu opět meziměsíčně solidně rostla. Pomohla jí k tomu především výroba automobilů a energetický průmysl. Díky nárůstu exportů aut a elektřiny pak zahraniční obchod dosáhl vyššího než očekáváného přebytku ve výši 35,5 miliardy korun.
Stavebnictví přineslo smíšené výsledky, když pozemní stavitelství skončilo meziměsíčně opět v mínusu, zatímco to inženýrské solidně rostlo. Podíl nezaměstnaných osob v Česku v březnu v souladu s naším i tržním očekáváním poklesl na 4,3 procenta z únorových 4,4 procenta. Zlepšení však připadlo výhradně na vrub sezónním faktorům.
Tuzemská inflace v březnu setrvala na 2,7 procenta meziročně, jak indikoval předběžný odhad z předchozího týdne. Stejně tak i jádrová inflace zůstala na únorové hodnotě ve výši 2,5 procenta meziročně, když v meziměsíčním vyjádření stagnovala.
Vzhledem k vysoké rizikové averzi na globálních trzích zahájila česká měna tento týden na nejslabší úrovni od loňského listopadu, když její kurz atakoval 25,30 CZK/EUR. V průběhu týdne ale ztráty odmazávala a v pátek se obchodovala za 25,13 CZK/EUR. Kromě zklidnění kolem celních válek korunu podpořily výroky centrálního bankéře Jana Procházky.
Ten uvedl, že současná přestávka ve snižování úrokových sazeb může trvat déle než pouze jedno zasedání. Důvodem jsou podle něj přetrvávající proinflační rizika, vlivem kterých by měnová politika měla zůstat mírně restriktivní. Přesto určitý prostor pro další snížení sazeb podle něj stále existuje. V podobném duchu se vyjádřil pro deník Právo i guvernér České národní banky Aleš Michl.
Zbytek regionu na tom byl o poznání hůře. Jak polský zlotý, tak maďarský forint sice s vyhlášením 90denního odkladu na zavádění cel odmazaly část svých ztrát z předchozích dní, záhy však o zisky přišly. Polský zlotý se v pátek obchodoval za 4,30 PLN/EUR, maďarský forint na 409 HUF/EUR, tedy kolem úrovní, na nichž týden zahajovaly.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
