Technologie je postavená na jednoduchém principu, kterému se říká spektrální charakteristika vzorku. „Vzorek prosvítíme UV zářením a vyvoláme tak celou řadu zajímavých fotochemických reakcí, které jsou pro daný vzorek specifické a po pár minutách je podle spektrální charakteristiky možné říct, z čeho vznikl. Ať už jde třeba o odrůdu vína nebo druh džusu,“ uvedl Lukáš Nejdl, vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie Mendelovy univerzity v Brně.
Prosvítit je podle něho možné prakticky jakýkoliv kapalný vzorek. Může to být tedy biologický vzorek, pesticid, potravina, klinický vzorek, jako je moč, sérum, plazma, krev nebo léčivo včetně drog. „Jednotlivé vzorky testujeme a snažíme se najít uplatnění v praxi. Hledáme také partnery v komerční i veřejné sféře,“ dodal Nejdl.
Odhalené falšování
Jeho tým je zatím nejdál při testech na vínech, konkrétně analyzuje bílé odrůdy. Stačí kapka běžně prodávaného bílého vína a UV-otisk-prstu identifikovat víno porovnáním s databází. Podle vedoucího Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU Mojmíra Baroně nová metoda může výrazně pomoci především v oblasti autentifikace vína, identifikace a fingerprintingu.
„Obor čelí významným hrozbám v podobě falšování známých značek vín. Tato metoda by mohla jednoduše a levně určit, zda jde o deklarované víno, či ne. Doposud se žádná jednoduchá a spolehlivá metoda nevyužívá. Současně lze metodu využívat pro kontrolu výrobní kvality v podnicích. Vzorkováním výstupních produktů lze eliminovat odchylky v kvalitě. Hlavní výhodou je jednoduchost, rychlost a cena,“ uvedl Baroň.
Ostatně Česká zemědělská a potravinová inspekce (ČZPI) ve své výroční zprávě za loňský rok mimo jiné uvedla, že uložila celkem 10 488 zákazů v celkové výši přesahující 30,4 milionů korun. „Největší finanční objem zákazů (14 779 384 Kč) byl uložen v oboru víno,“ stojí ve výroční zprávě. Inspektoři se při své práci setkávají rovněž s klamáním spotřebitele, když třeba restaurace nabízejí víno z Moravy, přestože pochází ze Slovenska nebo Maďarska.
Od poloviny srpna do konce listopadu 2020 inspektoři rovněž provedli 51 kontrol kvality burčáku. „Ve 12 případech byl zjištěn nevyhovující obsah alkoholu, v deseti případech neměla kontrolovaná osoba v pořádku doklady. V jednom případě bylo prokázáno ředění burčáku vodou,“ konstatovala posléze ČZPI.
Pomoc kriminalistům
Vedle potravinářské oblasti rozjíždějí vědci z Mendelovy univerzity také spolupráci s Policejním prezídiem, jehož nový odbor se snaží najít nové analytické postupy, které by kriminalisté mohli používat v každodenní praxi.
„Výhodou je, že přístroj, který kriminalisté potřebují, jde sestavit do malého kufříku. Dá se s ním tedy vyjet do terénu a objíždět třeba festivaly a diskotéky. Pokud tam najdou kriminalisté zakázané látky (drogy), mohou je spárovat (ztotožnit) s konkrétním dealerem,“ uvedl Lukáš Nejdl, vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie z MENDELU.
Metoda je také vhodná pro odhalování padělků léčiv anebo profilaci návykových látek s cílem odhalit, kdo drogu připravil. Využití v kriminalistice je ale širší. Nejdl zmínil třeba daktyloskopické stopy, které kriminalisté zajišťují už více než století. Nyní by to ale mohli dělat moderněji s digitálním skenerem a celý systém zrychlit.
„Tato metoda může mít velmi zajímavou budoucnost v kriminalistické praxi, kdy bychom byli schopni detekovat různé druhy jedů a určité skupiny drog přímo v terénu. Zajímavou myšlenkou může být její využití v biologickém odvětví,“ řekl Radim Pernický z Oddělení pro vědu, výzkum a inovace Policejního prezídia.
Náhodný začátek
Za prvotním nápadem vědců z MENDELU stála náhoda. Když totiž potřebovali pro své pokusy pomerančový džus, všimli si, že se vzorky tohoto nápoje chovají pokaždé jinak – v závislosti na tom, jakou značku džusu zrovna přinesli do laboratoře. Co vypadalo jako komplikace původního pokusu, přineslo nečekanou otázku: Co kdyby někdo potřeboval odhalovat rozdíly ve zdánlivě stejných látkách?
Vědci nyní rozšiřují své snažení na materiálovou chemii, konkrétně jde o UV syntézu celé řady zajímavých nanomateriálů. „Reakce vyvolané světlem, které pozorujeme v laboratoři anebo ve stratosféře, by mohly stát za tím, jak vznikl život a jak se nanočástice mohly podílet na formování anebo udržení prvotního metabolismu,“ dodal Lukáš Nejdl z MENDELU.
