Třetím nejhorším únorovým výsledkem je ten z roku 2011, kdy deficit po dvou měsících roku činil 22,8 miliardy korun. Tehdy se tuzemské veřejné financi ovšem stále potýkaly s dopady globální finanční krize, resp. probíhající evropské dluhové krize.

Neutěšený stav plnění státního rozpočtu hned zkraje roku signalizuje, že letos státní rozpočet pravděpodobně vykáže ještě hlubší schodek, než v loňském roce. Půjde tak o smutný rekord. Zatímco loni schodek nakonec nedosáhl úrovně 400 miliard, letos ji pravděpodobně překoná.

Je třeba totiž také přihlédnout k faktu, že v únorovém plnění se na rozdíl od letošního lednového projevuje dopad zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Tyto dva faktory letos v dalších měsících citelně přispěji k rychlejšímu prohlubování schodku, než jaké by nastalo, pokud by tato opatření loni v rámci daňového balíčku schválena nebyla. Celkově veřejné rozpočty připraví o zhruba sto miliard korun.

PSALI JSME:
Státní rozpočet za únor prohlubuje schodek na 86,1 mld. Kč

Právě kvůli dopadům daňového balíčku je třeba počítat schodkem až kolem úrovně 450 miliard. Pro letošek plánován schodek státního rozpočtu čítající 500 miliard korun, což je ale spíše maximální myslitelná úroveň.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová přitom včera přišla s návrhem časově omezené stoprocentní nemocenské. V současné době přitom lidé v karanténě pobírají 60 procent výdělku.

Alternativně ministryně navrhuje zvýšit karanténní bonus, takzvanou „izolačku“, z 370 na 500 korun denně. Oba návrhy by dále zatížily veřejné finance, nicméně mají své opodstatnění. Lidé by totiž byli finančně více motivováni, aby se do karantény uchylovali, případně aby ochotněji hlásili rizikové kontakty. Za poměrně „nízkou cenu“ z hlediska veřejných rozpočtů by se tak podařilo zvýšit účinnost boje s pandemií.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Izolačka“ bude motivovat hlavně podprůměrně vydělávající zaměstnance