Úspěšná inflační detektivka

Názor
Občas se stane, že oficiální tvrdá data popisující ekonomickou realitu jakžtakž potvrzují nějaký konkrétní teoreticky očekávaný efekt. Stopy dvou takových efektů bylo možno vypátrat v sadě včera zveřejněných dat o vývoji spotřebitelských cen v červenci.
Ilustrační foto: ČNB

První efekt se týká cen alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Ty se během posledních měsíců rychle prodraly mezi kategorie spotřebitelských výdajů s nejvyšším dopadem do inflace. Růst cen v této kategorii se totiž dramaticky zvýšil.

U těchto výrobků platí ekonomická moudrost „za (téměř) vším hledej daň“: Od ledna totiž v uvedené kategorii zboží platí nové, výrazně vyšší sazby spotřebních daní, přičemž staré, levnější kolky bylo možno používat (tj. starou, nižší daňovou sazbu uplatňovat) až do konce června. A tak v posledních týdnech nabralo obrátky zdražování těchto produktů s tím, jak prodejci byli nuceni přejít na nové, dražší kolky.

Druhý zajímavý efekt, který lze odhalit v útrobách červencové inflace, se týká cen v oblasti bydlení. Hlavním tahounem je zde už řadu měsíců elektrická energie (ta v minulém roce domácnostem zdražila v důsledku vysokých cen komodity na mezinárodních trzích v předchozích čtvrtletích). Zajímavější ale je, že ochabl druhý donedávna silný tahoun v rámci bydlení, a to nájemné:

Ani zde není těžké vypátrat příčinu: Tentokrát je jí pandemie koronaviru a z ní plynoucí pokles zájmu turistů a pracovníků ze zahraničí o ubytování v Česku. Převis nabídky kapacit bytů a domů k pronájmu měl rychlý dopad do cen.

Doslova pokles cen nájemního bydlení nastal samozřejmě jen v těch nemnoha částech Česka, kam se poptávka zmíněných klientů z ciziny soustřeďovala (zejména tedy v Praze); průměr za celou zemi nadále roste – ale zjevně pomaleji než na jaře.

Autor je ekonom České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Bydlení v Praze při koronaviru a po něm: O vítězích a poražených

×

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Plánované deficity – Němci versus Češi

Německá vláda včera schválila tamnímu ministru financí Olafu Scholzovi jeho návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 96,2 miliardy eur, což je zhruba 2,8 % německého hrubého domácího produktu (HDP) v roce …

ČNB zdůraznila vysoká rizika

V souladu s očekáváním ponechala Česká národní banka (ČNB) na včerejším zasedání nastavení měnové politiky beze změny. Poslední vývoj ekonomiky se od srpnové prognózy centrální banky téměř neliší. Oslabení koruny …

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Všimli jste si? Peníze leží i v kanceláři

Poradna
Nestarali jste se? Pak jste možná přišli úplně zbytečně o peníze. Řeč je o příspěvcích z fondu kulturních a sociálních potřeb, na které si mohou dosáhnout zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými celky. V soukromých firmách zase fungují sociální fondy či jiné formy benefitů, které se pohybují v často tisícových částkách.
Rolovat nahoru