Záměr ostře kritizoval německý kancléř Friedrich Merz. Podle něj „zcela ignoruje to, co Evropa právě nyní potřebuje“. Evropská komise v reakci uvedla, že návrh vznikl v rámci dialogu s výrobci aut a že zatím jen přistoupila k uskutečnění „posouzení dopadu“ takového případného opatření.
Zákaz nakupovat pro flotily jiná auta než elektrická by představoval pro autopůjčovny závažný bolehlav. Jejich klienti o elektrovozy totiž nemají valný zájem. Na svoji sázku na elektromobily ostatně těžce doplatila třeba autopůjčovna Hertz. Ta v roce 2021 oznámila velkolepý plán nakoupit do své flotily 100 tisíc vozů značky Tesla.
Následně ještě přišla s plánem pořídit 175 tisíc elektroaut General Motors a dalších 65 tisíc od Polestaru, což je společný podnik Volva a jeho čínské matky Geely. Nakonec však Hertz nakoupil všehovšudy jen 60 tisíc elektrovozů (i tak ale šlo o 11 % jeho celkové flotily, pozn. aut.), než své plány dal definitivně k ledu a elektroflotily se začal s obrovskými ztrátami zbavovat.
Hertz se pro ostatní autopůjčovny stal odstrašujícím příkladem, jak moc se může sázka na elektromobily vymstít. Potýkal se s vysokými náklady bouraných a poškozených vozů, které v případě elektromobilů dosahovaly dvojnásobku úrovně aut se spalovacím motorem.
Navíc, příběh Hertzu zřetelně potvrdil, že klienti autopůjčoven elektroauta prostě moc nechtějí. Pokud se jedná třeba o turisty, ti v cizím místě nehodlají ztrácet čas hledáním nabíjecích stanic, případně zápolit o jejich omezený počet u hotelu, pokud ten tedy nabíječkami vůbec disponuje.
I turisté, kteří třeba sami jako své vlastní auto využívají elektromobil, mohou na cestách volit raději vůz se spalovacím motorem, neboť půjčený elektromobil nemohou snadno nabít přes noc jako u sebe doma vlastní elektromobil.
Přesto, pokud Brusel prosadí svoji, pak vzhledem k tomu, že většina autopůjčoven v EU má daný vůz ve své flotile zařazený pouze po dobu jednoho roku či dvou let, nejpozději od roku 2032 by prakticky nemělo být možné natrefit v autopůjčovně kdekoli v EU na jiný vůz než ten s elektrickým pohonem.
Evropská komise si od návrhu slibuje, že jím urychlí konec aut se spalovacím motorem v EU. Jejich prodej má být v Unii zakázán sice „až“ od roku 2035. Jenže autopůjčovny zodpovídají za přibližně pětinu nových registrací aut v Evropě, přičemž prodeje do flotil dokonce za zhruba 60 procent.
Zákaz kupovat vozy se spalovacím motorem pro flotily autopůjčoven a velkých firem by tak dramaticky snížil celoevropskou poptávku po autech s jiným pohonem než elektrickým už pět či více let před rokem 2035, tedy před datem faktického zákazu jejich prodeje.
Ukončení zařazování aut se spalovacím motorem do flotil autopůjčoven by tedy mohlo ochromit také turistický ruch v EU. Nejde jen o zmíněný odstrašující případ Hertzu. Vždyť i v Norsku, kde už prodej elektromobilů zřetelně převládá nad prodeji nových aut se spalovacími motory, existuje jedna výjimka. Jsou jí právě tamní autopůjčovny.
Zejména zahraniční návštěvníci Norska totiž stále preferují vozy se spalovacím motorem. A to je Norsko, které díky obrovským ziskům z prodeje ropy a plynu mohlo finančními pobídkami elektromobilitu protlačovat jako prakticky žádná jiná země, jakousi celosvětovou výkladní skříní elektromobility, a to i z hlediska příslušné infrastruktury a pokrytí nabíjecími stanicemi.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
