
Souvislost mezi kouřením a zvýšeným rizikem určitých onemocnění nebo dřívější smrti je statisticky prokázaná. Pojišťovny samozřejmě na vstupu do pojištění proto tento neduh u svých klientů pečlivě sledují.
„Týká se to hlavně rizika smrti v životním pojištění a také připojištění závažných onemocnění, ale rovněž třeba pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti,“ informovala redakci Finančních a ekonomických informací (faei.cz) Eva Trajboldová, manažerka produktů pojištění osob Uniqa pojišťovny.
„Problémem je, že přibližně polovina všech nově zjištěných případů plicní rakoviny je zachycena až v pozdním, čtvrtém stadiu se vzdálenými metastázemi, kdy je vyléčení až na malé výjimky nemožné,“ sdělila redakci faei.cz Milada Zemanová, lékařka onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pojišťovny se podle Trajboldové snaží podchytit souvislost také v rodinné anamnéze. Dotazují se na výskyt „kuřáckých“ diagnóz, jako jsou karcinom plic, ischemická choroba srdeční a infarkt, mrtvice nebo astma v přímé příbuzenské linii ve věku do 60 let.
Pokud je zachycen opakovaný výskyt takových onemocnění u blízkých osob kuřáka, musí počítat s příplatkem podle četnosti, případně i s výlukou na příslušné choroby, zejména pro rizika invalidity a velmi vážných onemocnění. Přirážka se pohybuje v průměru v desítkách procent. Každý rok onemocní v ČR rakovinou plic okolo šesti tisíc lidí a 85 procent z nich dříve nebo později této chorobě podlehne.
Informaci o kouření klient obvykle uvádí při sjednání pojištění ve zdravotním dotazníku. Má-li být pojištění sjednáno na vyšší pojistnou částku (cca od osmi milionů korun, pozn. red.), např. Uniqa pojišťovna vyžaduje i lékařskou dokumentaci klienta, nebo může nechat dotyčného vyšetřit vlastním smluvním lékařem.
„I z těchto zdrojů si pojišťovna ověří, zda jde o kuřáka či nikoli. Zkoumá rovněž konzumaci návykových látek a motiv k jejich užívání, protože určité druhy a dávky mohou být předepsány i jako medicínský prostředek,“ vysvětlila Trajboldová s tím, že v posledních několika letech se v kmeni životního pojištění firmy podíl kuřáků (cca 12 %) pomalu klesá.
„Kouření je při uzavírání životního pojištění výrazně horší faktor než nadváha či dokonce obezita. Cigarety zvyšují úmrtnost už v mladším věku až dvojnásobně, zatímco obezita zpravidla sebere pár let života až starším ročníkům,“ sdělila Eva Trajboldová.
Podle zprávy o tabákových a nikotinových výrobcích v ČR 2023 vydané Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti (NMS) je vliv kouření tabáku na celkovou zdravotní zátěž je zásadní. Kouření je globálně jednou z hlavních příčin nemocnosti a úmrtnosti.
Kouření tvoří odhadem 13 procent veškeré zdravotní zátěže, ve vyspělých zemích až 20 procent. Zdravotní dopady kouření se nejvíce projevují v kardiovaskulárních a respiračních onemocněních a v incidenci zhoubných novotvarů.
Odborníci také poukazují na to, že střední délka života kuřáků je v průměru o 10-11 let nižší než u nekuřáků. Kouření je v ČR odpovědné přibližně za pětinu všech úmrtí. Na nemoci způsobené kouřením v ČR ročně zemře cca 16-18 tisíc osob. Pro představu: To je přibližně celá populace měst Louny nebo Benešov.
V Česku se ročně vykouří zhruba 15 miliard kusů cigaret (cca 1,5 tisíce cigaret na jednoho obyvatele, tj. cca 75 krabiček cigaret na jednoho obyvatele ročně, včetně dětí). Trendem posledních deseti let je mírný pokles výskytu současného i denního kuřáctví v dospělé populaci, který potvrzují různé řady realizovaných populačních studií.