Podle našeho předpokladu vykázala v červenci hodnotu 3,1 procenta, když zdražovaly pohonné hmoty či tabák, zatímco polevily cenové tlaky v oblasti potravin. Vyšší inflace je jedním z důvodů, proč centrální banka na svém měnověpolitickém zasedání ve čtvrtek ponechá základní úrokovou sazbu beze změny, na stávající úrovni 0,25 procenta.
Česká národní banka nebude cítit potřebu dále uvolňovat měnové podmínky i proto, že považuje jejich dosavadní letošní uvolnění vzhledem k makroekonomické situaci za dostatečné. Míra nezaměstnanosti v ČR stále, i v červenci, zůstala poměrně nízká – nejnižší v zemích EU.
Koronavirová krize se tlakem na zmírnění inflace – a současně tlakem na růst míry nezaměstnanosti – projeví výrazněji v podzimních měsících. Vládní opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti budou postupně končit, zeslábne jejich intenzita či vyprchá jejich efekt. Zhoršující se situace na trhu práce zesílí dezinflační tlaky (tedy tlaky zmírňující inflaci), a to jak prostřednictvím slabšího růstu mezd, tak prostřednictvím slabší celkové poptávky v ekonomice.
Inflace se tak bude ve druhé polovině roku postupně přibližovat úrovni inflačního cíle ČNBve výši dvou procent, přičemž ke konci roku zmírnění inflace podpoří také vyšší základna meziročního srovnání. Za celý letošní rok inflace vykáže úroveň 2,7 procenta.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
