Alkoholické nápoje – pivo, víno, lihoviny – jsou ve vztahu k průměru EU levnější než v Česku pouze ve třech zemích, a sice v Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku. Ještě v roce 2016 byl alkohol v EU levnější než v Česku nejen v uvedeném trojlístku zemí, ale také ve Španělsku, Polsku a na Slovensku. V loňském roce však například Slováci zaplatili za alkohol už 95,1 procenta toho, co za něj dají v průměru obyvatelé celé EU.
Nejdražší alkohol v rámci EU je ve Finsku, kde za něj zaplatí 190,7 procenta toho, co v průměru v EU, tedy bezmála dvojnásobek. Více než dvojnásobek pak zaplatí v zemích sice evropských, které však nejsou členy EU, a to na Islandu (Islanďané dají za alkohol 265,3 procenta toho, co v průměru lidé v EU) a v Norsku (260,8 %). Skandinávské země jsou známé poměrně vysokým zdaněním alkoholu, které se pochopitelně promítá do konečné ceny pro spotřebitele.
Od letošního roku ale až Česko takovém rájem nebude. Alespoň tedy z hlediska milovníků alkoholu tvrdého. Alkohol letos patří mezi nejmarkantněji zdražující položky spotřebního koše v ČR kvůli poměrně citelnému navýšení spotřební daně z lihovin. Přesto však bude i nadále Česko z hlediska ceny alkoholu, zejména piva, v rámci EU velmi levným krajem.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
