Už nyní je třeba připočítat k původnímu schodku 280 miliard korun částku vynaloženou na pomoc ukrajinským uprchlíkům a také jiné výdaje související s válkou na Ukrajině. Tyto výdaje budou nakonec činit dle odhadu minimálně 70 miliard korun.
Je proto vysoce pravděpodobné, že daně se zvyšovat budou muset. Vláda je totiž v pasti svých slibů. Buď poruší předvolební slib a zvýší daně, přičemž ovšem dodrží slib jiný, totiž postupné ozdravení veřejných financí.
Nebo poruší předvolební slib ozdravení veřejných financí, přičemž ovšem daně nechá víceméně tam, kde jsou – zvýšila by třeba jen spotřební daň z cigaret.
To, že se tato vláda uchyluje ke kontrolám marží čerpacích stanci nebo prodejců potravin – jasně signalizuje, že nejde o žádný „laissez-faire kabinet“ (z francouzštiny, vláda bezstarostné nedbalosti, pozn. red.). Postupem času se tak odhodlá zřejmě i ke zvýšení vícera daní. Zřejmě se to zdůvodní válkou na Ukrajině.
Čekejme tak navýšení sazby daně z mezd zaměstnanců. Ta razantně – z cca 20 na 15 procent – klesla v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Lze si představit, že ji vláda zvýší třeba na 17,5 procenta. Tím by získala nějakých 50 miliard korun ročně.
Dále se zvýší zmíněná spotřební daň z tabáku a zřejmě i z tvrdého alkoholu. To se zdůvodní zdravotními ohledy. Nakonec dojde na digitální daň a navýšení daně z nemovitostí, nelze vyloučit ani hýbání s DPH.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
