Meziměsíční dynamika jádrových cen v únoru zrychlila o necelých 0,2 procentního bodu na 0,73 procenta a implikuje tak stále robustní poptávkové inflační tlaky v tuzemské ekonomice.
Ve směru pomalejšího odeznívání těchto tlaků budou zřejmě i nadále působit napjatý trh práce a zvýšená inflační očekávání. To povede k tomu, že inflace podle nás po většinu roku zůstane dvojciferná a v průměru bude letos činit více než deset procent.
Tuzemská průmyslová produkce v lednu zaostala silně za očekáváními, když výroba aut meziměsíčně klesla o téměř osm procent, v meziročním vyjádření však stále přispívá nejvýznamněji k průmyslové výrobě, resp. brání hlubšímu poklesu (-1,4 % y/y WDA). Vyhlídky pro únor navíc v souvislosti se zhoršenou dostupností výrobních komponentů dle dostupných informací nejsou nijak zářivé.
Z řady tuzemských dat dále tuzemský vývoj průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 – zveřejněný začátkem týdne – ukázal mezičtvrtletní růst kupní síly průměrné mzdy (+1,1 %).
Česká koruna během týdne relativně konzistentně oslabovala a v průběhu týdne oslabila vcelku o 0,7 procenta. Podobně na tom byl i maďarský forint (o 0,8 %), zatímco polský zlotý posílil (o 0,7 %). Korunové sazby po pátečních údajích o inflaci ještě prohloubily vytrvalý pokles zaznamenaný během týdne a ve srovnání s tím předchozím jsou o více než 34 bazických bodů níže.
Americká ekonomika v únoru přidala 311 tisíc nových pracovních míst v nezemědělském sektoru, což bylo výrazně nad konsensem trhu, který činil 225 tisíc. Míra nezaměstnanosti však mírně vzrostla o 0,2 procentního bodu i vlivem vyššího počtu uchazečů o práci, zatímco mzdy skončily s meziměsíčním růstem o 0,2 procenta pod očekáváními.
Mírně smíšený obrázek ohledně tamního stále napjatého trhu práce přidal na volatilitě na trzích, které se v závěru týdne ocitly v menším chaosu s ohledem na dění kolem jedné z větších amerických bank (Silicon Valley Bank). S ohledem na smíšený signál bude zřejmě více směrodatným údajem pro Fed (americká centrální banka, pozn. red.) až v příštím týdnu zveřejněná americká inflace za únor.
Impulsem pro globální trhy bylo uprostřed týdne také dvoudenní vystoupení šéfa americké centrální banky Jerome Powella, jehož silně jestřábí rétorika, byť svá vyjádření v druhém dni mírně zředil, vedla ke stupňování sázek na další zvyšování sazeb Fedu.
Tržní ocenění v průběhu týdne implikovalo terminální sazbu až na 5,7 procenta, nicméně po událostech v závěru týdne, které na trzích vyvolaly značnou míru nejistoty, tyto sázky dramaticky klesly. Nyní tržní kontrakty implikují vrchol na zhruba 5,3 procenta.
K největšímu posunu však došlo v očekáváních po dosažení vrcholu během léta, kde budoucí kontrakty implikují následný pokles až na 4,8 procenta již na začátku příštího roku (oproti 5,4 % uprostřed týdne, pozn. aut.).
Závěr týdne zachvátila trhy vlna nervozity v souvislosti s obavami ohledně solventnosti jedné z větších amerických bank (Silicon Valley Bank). Investoři ve velkém začali utíkat do náruče relativně bezpečných státních dluhopisů. Dolarové sazby klesly a výrazně tak korigovaly nárůst z průběhu týdne a v týdenním srovnání jsou až o zhruba 30 bazických bodů níže dle splatnosti.
Eurové sazby zaznamenaly mírnější pokles o 15-21 bazických bodů dle splatnosti. Dolar po americkém NFP reportu (zpráva o zaměstnanosti v nezemědělských sektorech, pozn. red.) výrazně oslabil vůči euru a odevzdal tak všechny zisky z průběhu týdne, v týdenním srovnání je tak významně slabší o 0,6 procenta.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
