Valí se výpovědi. Třetina firem je na suchu, hlásí komora. Na vládní Antivirus nedosáhnou

Názor
Propouštět se chystá čtvrtina všech zaměstnavatelů, sedm procent z nich už výpovědi rozdává. Uvedla to Hospodářská komora. Třetina podniků má podle ní prázdné účty, jsou bez peněz. Potíž je v tom, že pak tedy nedosáhnou ani na vládní podpůrný program Antivirus, protože ten předpokládá spoluúčast firmy na platech a úhradu pojistného.
Propouštět se chystá čtvrtina všech zaměstnavatelů, sedm procent z nich už výpovědi rozdává. Ilustrační foto: Pixabay.com

„Je to největší ekonomická rána pro Západní svět za posledních padesát let. Tento a příští měsíc nám nezaměstnanost vzroste nejspíše nejvíce v historii, tak tomu bude v celé západní Evropě,“ uvedl v nedělních Otázkách na ČT ekonom a člen Ústředního krizového štábu Filip Matějka.

Více než čtvrtina firem již byla podle Hospodářské komory nucena zpozdit některé platby svým dodavatelům, a to je už logicky domino efekt, kdy každý začne dlužit každému.

Příspěvky státu se v programu Antivirus přitom dostanou k zaměstnavatelům až poté, co z tenčících se vlastních zdrojů nebo z bankovní půjčky vyplatí zaměstnancům náhrady mezd a odvedou odpovídající pojistné za měsíc březen, připomíná Hospodářská komora.

I po získání příspěvku firma musí uhradit 20 procent mzdových nákladů například při karanténě zaměstnance nebo 40 procent v případě vyvolaných hospodářských potíží, například není odbyt nebo chybí vstupní suroviny.

To však platí jen pro firmy s nižšími mzdami. Pokud firma zaměstnává lidi s nadprůměrnými mzdami, bude sama muset hradit i mnohem více, protože maximální příspěvek státu je odvozen od průměrné mzdy v celé ekonomice.

PSALI JSME:
Nezaměstnanost v USA giganticky narostla. V Česku se čeká nárůst na 3,6 %

Průšvih podniků bez kapitálových rezerv

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tak sice v televizi ujistila, že poté, co firma bezchybně vyplní dva formuláře, „a nebude se jí to muset vracet kvůli chybám,“ tak se bude podpora „mrskat jako cvičky,“ jenže je-li podnik úplně bez peněz, tak se může zamrskat akorát tak jako ryba na suchu. Tam totiž ani bankovní půjčka nepomůže a podnik prostě zbankrotuje. Protože nemá-li podnik čím ručit, bance mu nepůjčí. A čím může ručit firma, jejíž produkce stojí? Půdou v květináčích?

Bohužel nejde jen o pár hospod. Potíž je v tom, že když byla tučná léta (ještě před dvěma měsíci, jak ten čas letí), tak mnoho podnikatelů prostě netvořilo nijak významné kapitálové rezervy. V penězích nebo třeba v rychle likvidních nemovitostech. To platí dvojnásob u dodavatelů pro automobilový průmysl, což jsou běžně podkapitalizované firmy žijící hlavně z velkého obratu.

Ukazuje se tak jako dobrý nápad, který, inspirován jistým americkým profesorem, uvedl v televizi právě Matějka: Nalít do firem peníze (jasně, že stát si na to musí půjčit nebo bohužel prostě něco „přitisknout“) a až se to přežene, tak sanovaný podnik to už s rozběhlou ekonomikou postupně vrátí ve vyšších daňových odvodech.

PSALI JSME:
Netrpělivé očekávání. Udržení zaměstnanosti řeší tři ze čtyř firem

Někteří si už mnou ruce

Nutno objektivně dodat, že někteří investoři přesně na tuto situaci už nějaký čas vyčkávali. Prodali, co mohli, například svá nemovitostní i akciová portfolia, rozprodali kanceláře a hotely, a protože některé prodat nestihli, tak na investorských fórech řečnili, jako chtějí kupovat další hotely. Přesný opak většinou říkají, než zamýšlí. A kdo zrovna tyto nemovitosti prodal, mne si teď ruce, protože takový hotel, to je teď jen koule na noze.

Nakupili hotovost. Někteří říkají, že kdyby nepřišla tahle nákaza, tak do hodně roztočených kol globální ekonomiky by stejně museli odněkud „spadnout vidle“. Sdruženi do investorských fondů, budou za půl roku kupovat za babku firmy, které sice mají výborné technologie i lidi, ale toho času jsou bez příjmů, nebo i obyčejné byty.

Znamená to tedy velké přeskupení majetků a peněz, ale za rok dva by se vše mohlo točit skoro jako loni. Jen s jiným domácím.

PSALI JSME:
Firmy potřebují okamžitou pomoc od státu

Zavřít reklamu ×
  1. Začátek čeho ? Tak vyhodí lemply,netáhla,komouše a veškerý,obtížný hmyz a jede se dál !!! Dělá se to běžně v celém,civilizovaném,západním světě ! Jen u komoušů v Čechách to jaksi zadrhává !!

  2. Každý si myslí, že dostane od státu 60 nebo 80% mzdy. Mám pocit že až stát začne vyplácet toto skoro nic, tak to bude teprve veselo. Po konzultaci s právníkem a daňovou poradkyní je to tedy takto:z programu Antivirus by se na vás mohla vztahovat opatření ad B, tedy situace, kdy z důvodu zmenšené poptávky po službách, nemůže zaměstnavatel přidělovat práci zaměstnanci nebo zaměstnancům v rozsahu obvyklé pracovní doby, tedy 8 hodin, a vzniká tak na jeho straně překážka v práci dle § 209 ZP. V takovém případě, pokud se např. nedohodne zaměstnavatel s pracovníkem na zkrácení úvazku, může rozhodnout o tom, že se zkracuje na určitou dobu výkon práce pracovníka např. na 6 a potom zaměstnavatel platí pracovníkovi mzdu za 6 hodin výkonu práce a dále náhradu mzdy za 2 hodiny, které pracovník neodpracoval. Tuto náhradu může ale snížit na 60% obvyklé mzdy.
    Např. tedy pracovník má plat 20.000,-Kč pří osmi hodinách práce denně, zkrátí-li zaměstnavatel dobu výkonu práce na 6 hodin, náleží pracovníkovi mzda 15.000,- Kč + náhrada mzdy ve výší 3.000,- Kč (60% z 5.000,-Kč). Úřad práce by potom zaměstnavateli vyplatil 60 % z vyplacené náhrady mzdy pracovníkovi, tedy částku 1.800,-Kč + 60 % z odvodů sociální a zdravotní zaplacených pracovníkem a zaměstnavatelem, odvedených zaměstnavatelem z náhrady mzdy.
    Budeme-li předpokládat, že tyto odvody jsou cca 1/3 náhrady mzdy, potom z 3.000,- Kč činí 1.000,- Kč, a celková částka zaplacená úřadem práce by byla 60% z 4.000,-Kč, tedy 2.400,-Kč.

Napsat komentář: Michal Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.