
Současná situace přechod na obnovitelné zdroje výrazně akceleruje. Německo již v reakci na válku oznámilo posunutí svého cíle na dosažení 100 procent dodávek energie z OZE o pět let dříve: Z cíle roku 2040 se stal cíl pro rok 2035, což pro Německo znamená zdvojnásobit výkon větrných elektráren na 110 GW a ztrojnásobení výroby ze solární energetiky.
I Evropská komise v rámci plánu REPowerEU, který má snížit závislosti na Rusku, označuje důležitost rychlejšího přechodu na OZE a zdůrazňuje např. také následující:
● Důležitost energetických úspor budov.
● Dekarbonizace evropského průmyslu – urychlení přechodu na OZE a obnovitelný vodík a posílení nízkouhlíkových výrobních kapacit.
● Urychlení povolování projektů v oblasti obnovitelných zdrojů a zlepšení infrastruktury sítě.
● Zdvojnásobení ambice EU v oblasti biometanu na 35 miliard m3 ročně do roku 2030.
● Akcelerace kapacit pro obnovitelný vodík – zvýšení dovozu o deset milionů tun a dodatečná produkce pěti milionů tun obnovitelného vodíku v EU.
Klíčovým prvkem tohoto urychleného přechodu je i potřeba výrazného snížení celkové spotřeby energie. To se projeví požadavky na maximální energetické úspory, a to zejména v oblasti budov, které odpovídají za 30 procent celkové spotřeby energie.
Kromě rychlejšího a výraznějšího využití obnovitelných zdrojů a energetických úspor, je aktuálně důraz na řešení situace i přes diverzifikaci dodavatelů plynu a výstavbu nových terminálů na zkapalněný plyn.
Úplná implementace balíčku Fit for 55 by do roku 2030 snížila naši roční spotřebu zemního plynu o 30 procent, což odpovídá 100 miliardám m3. Díky opatřením v plánu REPowerEU bychom mohli postupně odstranit nejméně 155 miliard m3 spotřeby fosilního plynu, což odpovídá objemu dováženému z Ruska v roce 2021.
Harmonogram ESG legislativy pro firmy se nemění
Aby EU zajistila, že budou finance proudit do aktivit skutečně přispívajících k naplnění Green Dealu, je třeba, aby firmy reportovaly spolehlivá ESG data, na základě kterých se finanční instituce budou moct informovaně rozhodovat.
To má zajistit směrnice CSRD a EU taxonomie, klasifikace udržitelných aktivit. ESG investice jsou z velké části zaměřené na obnovitelné zdroje energie a tudíž směřují k odpoutání evropských firem ze závislosti na fosilních palivech a tím pádem Rusku.
Nyní naplno vidíme, že na ceny energií z fosilních zdrojů dopadnou nejvíce na firmy, které neinvestují do energetických úspor a do obnovitelných zdrojů. Dalším rizikům mohou firmy předcházet a také se připravit na nevyhnutelné změny vládní politiky tím, že se začnou aktivně řešit vlastní transformaci v měnící se ekonomice.
Autor je vedoucí sekce Odpovědných firem společnosti Frank Bold
(Redakčně upraveno)