Výrobcům notebooků pomáhali v posledních letech s prodloužením výdrže jejich zařízení při provozu na baterii zejména výrobci procesorů a dalších klíčových komponent. Mobilní procesory dnes dosahují vysokého výkonu i s výrazně menšími nároky na energii z baterií a energetickou náročnost se podařilo snížit též u dalších elektronických součástek.
Vylepšení Li-Ion baterií křemíkem
Dnes nejčastěji používané lithium-iontové baterie byly vyvinuty již v 70. letech minulého století. Jejich klasická konstrukce je postavena na katodě z oxidu lithia, grafitové anodě a kapalném elektrolytu se solí lithia. S touto koncepcí vědci neustále experimentují a snaží se podstatně zvýšit energetickou hustotu Li-Ion baterií, a tím i výdrž mobilních zařízení při zachování jejich rozměrů a hmotnosti.
Nyní se, především díky rozvoji nanotechnologií, ukazuje jako možná cesta náhrada uhlíku za křemík. Čistý křemík totiž dosahuje energetické hustoty až 4 200 mAh na gram, což by mohlo vést k dosažení až desetinásobné kapacity Li-Ion baterii. Chemickou nesnášenlivost křemíku s ionty lithia se podařilo norským vědcům vyřešit tak, že uhlíkové anody opatřili nanodrátky křemíku. Výsledky ukazují možnost až pětinásobného zvýšení kapacity Li-Ion baterií při zachování odolnosti proti opotřebení během nabíjecích cyklů.
Bezdrátové dobíjení magnetickou rezonancí
Bezdrátový způsob dobíjení bateriemi poháněných zařízení známe dnes běžně z elektrických zubních kartáčků nebo mobilních telefonů. Vědci se ale snaží přenést jej na výrazně větší měřítko – na notebooky a také elektromobily. V menších zařízeních se pro bezdrátové dobíjení využívá technologie elektromagnetické indukce, která ale vyžaduje přesnou orientaci dobíjecího a dobíjeného zařízení, má velmi krátký dosah a rovněž vysoké ztráty.
Pro bezdrátové dobíjení větších baterií notebooků se jako mnohem vhodnější ukazuje technologie magnetické rezonance, která jednak nevyžaduje přesnou orientaci zařízení směrem k nabíječce, jednak funguje i na větší vzdálenost, a dokonce projde i přes vodivé překážky.
Prvním výrobcem počítačů, který již předloni uvedl na trh speciální nabíjecí podložku pro notebooky, je americký Dell. Rozhodně ale bude ještě nějakou dobu trvat, než výrobci začnou notebooky osazovat bateriemi nové generace a technologií bezdrátového dobíjení.
Novinky pro letošek
O prodloužení výdrže notebooků při provozu na baterii se i v tomto roce postarají především inovace hardwaru. Očekávat můžeme například větší rozšíření nabídky přenosných počítačů postavených na procesorech s architekturou ARM, jež se dnes používají především ve smartphonech.
Například stroje s procesory Qualcomm Snapdragon 835 slibují provoz až 20 hodin a baterie notebooků s novými procesory Qualcomm Snapdragon 850 bychom mohli dobíjet třeba jen jednou za dva až tři dny. Více se dozvíme už na lednovém veletrhu CES 2019.
