Za jeden hlas 30 korun. Že je to málo? Je, i není. Z třiceti korun totiž nakonec může být pořádný balík až několika desítek milionů korun. A tak v letošních Evropských volbách nejde jenom o křesla v Europarlamentu, o porážku svých ideových rivalů, nejde jenom o politiku, ale také o nemalé peníze.
Podle zákona o volbách do Evropského parlamentu má právo na státní příspěvek každé kandidující uskupení, které získá minimálně 1 procento hlasů. V takovém případě má pak politická strana, hnutí nebo koalice nárok na zmiňovaných 30 korun za každý hlas. Na rozdíl od voleb do českého parlamentu, kde je hranice 1,5 procenta a částka 10 korun za každý hlas.
Aby bylo zřejmé, o jaké částky jde. Při posledních evropských volbách v roce 2019 vyhrálo hnutí ANO s 21,18 procenty, což představovalo 502 343 voličských hlasů. Státní příspěvek za hlasy tak představoval částku 15 070 290 korun. Vedle Babišova hnutí dostaly peníze ještě dalších osm stran a hnutí, které překročily jednoprocentní hranici.
Letos to vypadá, že by se stranická kasička mohla zaplnit ještě o něco většímu počtu politických uskupení. Podle volebních preferencí české veřejnosti, které čtrnáct dní před otevřením volebních místností zjišťoval pro CNN Prima News analytický ústav STEM, by jednoprocentní hranici mohlo překonat celkem 11 kandidujících subjektů: hnutí ANO, koalice Spolu, STAN, koalice SPD a Trikolóra, Piráti, uskupení STAČILO!, koalice Přísaha a Motoristé, SOCDEM, Svobodní, Zelení a PRO.
Připomeňme, že celkem letos kandiduje do Evropského parlamentu 30 stran, hnutí a koalic, přičemž Česko má nárok na 21 křesel. Jsou mezi nimi i poněkud obskurní kandidáti a recesisté, které může motivovat i to, že se eurovoleb tradičně účastní málo voličů, takže jednoprocentní hranice je dostupnější než při jiných volbách.
Mezi kandidáty najdeme vedle zavedených parlamentních a mimoparlamentních stran a hnutí například uskupení Mourek – politická strana, ANO LEPŠÍ EU S MIMOZEMŠŤANY (zastavíme drahotu a válku) nebo Referendum o vstupu ČR do EU v roce 2003 bylo zmanipulováno státem placenou kampaní za 200 mil. Kč, která občanům sdělila pouze výhody členství, nevýhody byly zamlčeny.
Je samozřejmě otázkou, jestli stranám a hnutím státní příspěvek vůbec pokryje náklady na předvolební kampaň. Obecně platí, že velké partaje si mohou dovolit finančně nákladnější kampaň, takže jim pak peníze za hlasy pokryjí jen část vynaložených investic.
Malé strany naopak vynakládají menší peníze (někdy vyloženě jen „drobné“, pozn. aut.), takže případný příspěvek za hlasy pro ně může představovat velmi slušný výdělek v řádu statisíců až několika milionů korun.
Opět se vraťme o pět let nazpátek: Vítězné ANO sice dostalo od státu více než 15 milionů korun, jenže kampaň jej vyšla na 35 milionů, takže 20 milionů ještě doplácelo. Získalo ale alespoň šest křesel v evropském parlamentu. Sociální demokracie vynaložila 11 milionů, ale dostala jen něco přes 2,8 milionu a v Evropském parlamentu nezískala jediné křeslo – 93 664 odevzdaných hlasů totiž stačilo pouze na 3,95 procenta.
