Poslední výsledky společnosti Alibaba ukázaly, že čínští giganti dokáží monetizovat umělou inteligenci a cloud computing (prostřednictvím internetu poskytované výpočetní služby, pozn. red.), a to i pod tíhou amerických exportních omezení.
Otázka pro investory již nezní, zda Čína dokáže americký náskok dohnat, ale spíše, kdy se tak stane.
Oživení společnosti Alibaba má symbolický význam. Její cloudová divize díky poptávce po umělé inteligenci silně vzrostla a ukazuje, že čínské firmy dokážou zpeněžit nové technologie ve velkém měřítku.
Americké exportní kontroly omezují přístup Číny k nejmodernějším čipům GPU, což nutí místní firmy k inovacím. Ironií je, že se tím může urychlit snaha Číny o soběstačnost.
Čínu podporuje příznivé prostředí hospodářské politiky. Fiskální a regulatorní opatření Pekingu spolu s domácím trhem čítajícím 1,4 miliardy spotřebitelů vytvářejí měřítko, které nelze přehlížet.
Rozdíl v ocenění zůstává výrazný. Americké technologické firmy se obchodují přibližně na úrovni 27násobku očekávaných zisků, zatímco čínské jsou blíže 12násobku. To ponechává prostor pro přehodnocení ocenění, pokud bude pokračovat růst prognózovaných zisků.
Ve prospěch Číny hraje také nejistota americké politiky. Od rizik spojených se cly až po proměnlivý regulatorní přístup k velkým technologickým firmám je tamní prostředí méně předvídatelné.
Od demografické k inovační dividendě
Čína kdysi těžila z demografické dividendy, s obrovskou zásobou levné pracovní síly, která poháněla růst výroby a exportu. Vzhledem k tomu, že pracovní síla aktuálně klesá, zaměřuje se země na dividendu inovační.
To znamená, že do popředí se dostávají umělá inteligence, zelená energie a pokročilá výroba. Pro investory jde o strukturální posun, který vytváří nové příležitosti.
Na rozdíl od Spojených států, které posouvají hranice stále většími modely a pokročilejšími čipy, je strategie Číny odlišná. Nesnaží se vyvinout největší nebo nejvýkonnější modely umělé inteligence. Spíše usiluje o to, aby byla AI efektivnější, dostupnější a hlouběji integrována do ekonomiky.
Klíčové faktory čínské strategie v oblasti umělé inteligence zůstávají neměnné:
Data: Největší datový soubor na světě – více než miliarda uživatelů mobilních telefonů pod centrální správou.
Energie: Deset nových jaderných elektráren vybudovaných v loňském roce a dalších deset ve výstavbě, což zajišťuje dlouhodobé energetické potřeby AI.
Talent: Podle Světového ekonomického fóra se 47 procent nejlepších světových výzkumníků v oblasti AI dnes nachází v Číně.
Výpočetní technika: Americké čipy jsou v současné době výkonnější, Čína ale tento rozdíl rychle stírá, a to díky společnostem jako Huawei a dalším.
Regulace: Již nyní je zavedeno více než 250 regulačních standardů pro AI, které vyvažují inovace s dohledem a bezpečností.
Tím vzniká prostředí, v němž je ekonomická stránka důležitější než samotná dokonalost, a kde tak domácí čipy s dostatečným výkonem a efektivní modely mohou proměnit e-commerce, platební systémy, logistiku i spotřebitelské služby.
Deset nejlepších čínských technologických společností podle společnosti Bloomberg (Alibaba, Baidu, BYD, JD.com, Meituan, Midea, NetEase, Tencent, Trip.com a Xiaomi) představuje silnou konkurenci americké Velkolepé sedmičce – společnostem Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, Meta, Nvidia a Tesla.
Americké technologie jsou sice stále globálním měřítkem v oblasti inovací, čínské technologické firmy ovšem rychle dohánějí ztrátu na domácím trhu, kde mají na své straně politiku, rozsah a ocenění.
Názor investorů
Čínský obrat k inovacím a umělé inteligenci je reálný, ale má své limity. Domácí hráči mohou prosperovat v rámci lokálního trhu, ale na globální úrovni čelí překážkám v oblasti důvěry, dodržování předpisů a přístupu k čipům.
Přesto základní stavební kameny – data, energie, talenty a systém – dávají Číně schopnost dále snižovat náskok, i když USA zůstávají globálním lídrem.
Prozatím zůstávají americké společnosti jako Nvidia, Microsoft a Alphabet jedničkami na poli hardwaru a platforem. Protože ocenění v USA jsou vysoká a v Číně se postupně zlepšují, je rozumné myslet ve dvou rovinách – americké technologie pro globální vedení a čínské pro domácí měřítko.
Autorka hlavní investiční stratéžkou Saxo
(Redakčně upraveno)
