Není to tak dávno, co mezi Čechy převažovali ti, co jako hlavní prioritu brali hlavně se pořádně najíst. To, aby byl jejich oběd vyvážený, řešila ta menší část. Za deset let se ovšem situace otočila. Češi si mnohem více dávají záležet na tom, jak se stravují.
„Dnes je situace naprosto opačná. Velkou porci vyžaduje k obědu čtvrtina Čechů a naopak 44 procent žádá lehčí jídla,“ řekla Michaela Čihalíková, manažerka programu FOOD ze společnosti Edenred, která před lety spolu s EU odstartovala unikátní stejnojmenný průzkum stravovacích návyků. Edenred je celosvětovou jedničkou v platebních řešeních v oblasti zaměstnaneckých benefitů včetně stravovacích karet a stravenek.
Zájem o lehčí pokrmy
Trend zdravějšího stravování deklarují rovněž restaurace. Zatímco před deseti lety silnou poptávku po lehčích jídlech hlásila pouze 3,5 procenta všech restaurací, dnes je to plná čtvrtina. Na druhou stranu zájem o zdravější jídlo je v Česku stále nejnižší ze všech sledovaných evropských zemí, byť rozdíl již není tak dramatický jako dříve.
Ze srovnávacích průzkumů Edenredu vyplývá další celoevropský trend, a to, že jídlu chceme věnovat kratší čas než dříve. V Česku dává nyní rychlé obsluze přednost 47 procent lidí, o deset procent více než v roce 2009. Podobný směr je patrný i v dalších zemích – nejméně při jídle spěchají Slováci, nejvíce Španělé.
České závodní jídelny
Ve srovnání s dalšími evropskými státy pak je zajímavé, že Čechy nejméně zajímá, kolik za jídlo utratí. To je ale z velké části dané tím, že ze všech sledovaných evropských zemí nejčastěji chodíme do restaurací a vybíráme jídlo ze zvýhodněného poledního menu, které v zahraničí není tak rozšířené.
„Zároveň ale Čechům rychle roste kupní síla a i firmy jim postupně zvyšují příspěvky na obědy,“ poznamenala Čihalíková. Dodala, že nejčastější hodnota stravenky je aktuálně 100 korun, průměrná útrata za oběd je ovšem o dvacet korun vyšší. Zaměstnavatelé přitom mohou přispívat až do výše 123 korun denně.
V návštěvách restaurací a závodních jídelen Češi dlouhodobě dominují evropskému žebříčku. Výrazně ale jak v Česku, tak i dalších zemích roste popularita odpočinkových místností, jídlo v nich si dává třetina lidí v Česku, ale třeba skoro šest z deseti Belgičanů.
Více kuřecího masa
Větší důraz na zdravou výživu se ostatně odráží rovněž na nákupních zvyklostech Čechů. Neustále se například zvyšuje spotřeba drůbežího masa. V roce 2017, z kdy má Český statistický úřad poslední údaje, byla dokonce rekordní. Jeden občan spotřeboval 27,3 kilogramu, což je o 1,8 procenta více než v roce 2016.
Celková spotřeba masa se přitom předloni nezměnila, zůstala na zhruba 80 kilogramech. O půl kilogramu (na 27,3 kilogramu) se však zvýšila spotřeba drůbežího masa a byla nejvyšší od počátku měření, které začalo v roce 1948. Podle Renaty Vodičkové z Českého statistického úřadu souvisí rovněž se zrychleným životním stylem, kdy lidé chtějí mít navařeno rychle. Zpracování například hovězího masa trvá déle, aby nebylo tuhé.
„Trend je neustále rostoucí, meziročně došlo ke zvýšení o půl kilogramu, ve výrobě bylo zvýšení o jeden kilogram na osobu. Soběstačnost je přibližně 65 procent,“ řekla o drůbežím masu Vodičková. Naopak poměr vepřového od padesátých let zůstává stále na polovině, klesá poměr spotřebovaného hovězího masa. Drůbeží maso tvořilo v polovině minulého století přibližně pět procent zkonzumovaného masa.
