Za poslední rok se dluh v relativním vyjádření zvýšil o 1,7procentního bodu, v korunovém vyjádření se zvýšil o 415 miliard na rekordních téměř 3,1 bilionu korun. Jde o druhý nejvyšší nárůst zadlužení v rámci EU. Před námi bylo jen Lucembursko.
Soustavný nárůst dluhu posunuje ČR i v žebříčku míry zadlužení. Ještě těsně před covidem byla ČR čtvrtou nejméně zadluženou zemí, nicméně nyní je už devátou. Za toto období se její dluh zvýšil o téměř 1,4 bilionů korun a vzhledem k jejím rozpočtovým záměrům je jasné, že v tomto trendu bude pokračovat i v následujících letech.
Většinu veřejného dluhu mimochodem tvoří státní dluh, který vzniká z titulu deficitního hospodaření státního rozpočtu, zatímco obce hospodaří o poznání lépe. S deficitem veřejných rozpočtů ČR hospodaří už od poloviny roku 2019.
Nejvíce na dluh Česko spoléhalo v době první vlny covidu, nicméně ani současných -4,2 procenta HDP nelze považovat za uspokojivá. Útěchou nemůže být ani to, že aktuální deficit je „až“ pátým v pořadí, neboť hůře než my hospodaří Maďarsko (-11,1 %), Rumunsko, Francie a Belgie. Pokrok ve zlepšení v hospodaření státu totiž zatím žádný vidět příliš není.
Můžeme si stále říkat, že dluh ČR patří mezi nejnižší, nebo že je třeba ani ne poloviční ve srovnání s eurozónou, avšak trend posledních let ukazuje, jak snadno a rychle se může dluh nabalovat. Nakonec nejde ani tak o pořadí v žebříčku, ale především o ochotu věřitelů takové zadlužení financovat.
Autor je hlavní ekonom Banky Creditas
(Redakčně upraveno)
