Podle ČNB by totiž na bydlení mladé rodiny dosáhly, jen pokud by disponovaly na dalších 30 let zaručeným hrubým měsíčním příjmem v řádu téměř sto tisíc korun. Průměrný výdělek v Praze sice lehce atakuje třicetitisícovou hranici, ale medián je o pět tisíc nižší. Drtivá většina obyvatel nedosáhne měsíčně ani na 25 tisíc hrubého. Navíc byty ani zdaleka nekupují pouze lidé do 36 let. Co z toho plyne?
Průměrný nový byt v Praze s výměrou kolem 70 m2, který je ideální pro dvojici, ale poslouží i mladé rodině, dnes stojí 6,7 milionu korun. Při 90procentní hypotéce, která je dnes ještě stále dostupná, na něj musí mít zájemce našetřeno 670 tisíc korun a na 30leté hypotéce by platil 23,7 tisíce měsíčně. Pokud by banka zavedla omezení výše půjčky k příjmu (LTI 8), musel by brát takový kupující 89 tisíc hrubého. A to je pro většinu lidí zcela nedostupné.
O něco nižší příjem by mu stačil na 80procentní hypotéku, kdy by splátka 30letého úvěru činila 20,5 tisíce korun, a příjem v případě zvažovaného omezení by musel mít přes 79 tisíc korun. V tomto případě by ale ještě ke všemu musel v hotovosti složit 1,3 milionu korun, a to je další velmi omezující faktor.
Vzhledem k nabídce a poptávce porostou ceny nájmů. Nové byty by se bez aktuálního rozhodnutí Vlády staly výhradně kořistí cizinců a podnikatelů s nemovitostmi. V podstatě tak hrozilo, že na vlastnické bydlení běžné domácnosti nedosáhnou a nové byty budou kupovat jen movití investoři. To samozřejmě přispěje stabilitě finančního sektoru a centrální banka tak bude spokojená.
Na druhou stranu rozhodnutí ČNB ještě více prohlubuje veškeré neduhy bytové výstavby, a to výrazně. Hrozí, že lidé z Prahy nad 36 let začnou utíkat do regionů, nebo budou nuceni jít do nájmu za ještě vyšší nájemné, než by činila splátka hypotéky. Taková situace může mít v konečném důsledku i nepříjemné sociální dopady. Zatímco plátce hypotéky v době, kdy se mu dramaticky změní příjmová, může nemovitost prodat, poplatit dluhy a ještě mu něco zbude, nájemník nebude mít jinou možnost než skončit v sociální záchranné síti státu nebo v horším případě na ulici.
Centrální banka již před časem ve snaze ochránit finanční sektor zavedla limity hypotéky. Nejdříve odstřihla 100procentní hypotéky a letos na jaře omezila podíl hypotéky na ceně bytu na maximálně 90procent a u většiny nových smluv dokonce na 80 procent. Nyní omezila žadatele o půjčku ještě víc a nastavila pravidlo výše čistého příjmu ke splátce hypotéky (LTI). Toto drastické opatření přitom podle údajů Evropské rady pro systémová rizika téměř nikdo v Evropě nevyužívá. Česká republika se zařadila do skupiny států Velké Británie, Dánska a Irska. Asi není na místě příliš jásat.
