
Češi touží po vlastním bydlení, i když nájemní bydlení se nám vyplatí takřka nejvíce ze všech unijních států. Průzkum, kterého se zúčastnilo na dva tisíce osob a jehož výsledky má redakce FAEI.cz k dispozici, také ukázal, že tuzemské rodiny je nákladný i samotný provoz domácnosti: Více než pětinu z nás náklady na bydlení včetně hypotéky a energií připraví o více než 40 procent příjmů.
Pořízení vlastního bydlení je pro mnoho Čechů stále jedním z životních cílů. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů bydlí v nájmu méně než pětina českých domácností. Ve srovnání se zbytkem EU si na vlastnictví skutečně potrpíme a výrazně překonáváme unijní průměr.
„Podíly vlastnického bydlení jsou mimo jiné ovlivněny strukturou obydlení a historickým vývojem. V zemích, kde je vyšší podíl venkovského obyvatelstva, bývá zpravidla vyšší podíl domácností bydlících ve vlastním. Naopak v zemích, kde je vyšší podíl obyvatel žijících ve velkých městech, bývá často vyšší podíl nájemního bydlení,“ vysvětlila Kamila Fialová ze Sociologického ústavu.
Nedobrovolné nájemné
Nájemnímu bydlení sice v Česku dává přednost stále více lidí, je to ale způsobené zejména nedostupností vlastního bydlení.
„V Česku za poslední rok výrazně narostl zájem o nájemní bydlení. Mezi odborníky už se používá i vlastní termín ‚renesance nájemního bydlení‘. Vlastnické bydlení se vinou vysokých úrokových sazeb u hypoték stalo prakticky nedostupné,“ vysvětlil Tomáš Carba z Asociace nájemního bydlení.
Přesto jsou ale Češi stále zatížení na vlastní bydlení. Potvrzují to i výsledky letošního Indexu prosperity a finančního zdraví, podle kterého bydlí ve vlastním bydlení téměř tři čtvrtiny Čechů.
Nejčastěji to jsou rodinné domy, které vlastní přímo jeho obyvatelé nebo někdo z jejich rodiny či blízkých. Takovým způsobem bydlí 40 procent Čechů, zatímco u bytů (včetně těch družstevních) je to jen zhruba 32 procent.
Víc než polovina Čechů, kteří v současnosti ve vlastním nebydlí, to chce v budoucnu změnit. Podle dat serveru Numbeo se nám přitom nájemní bydlení ve srovnání s vlastnictvím vyplatí více než ve většině ostatních unijních států. V tomto ohledu nás překonává pouze Německo a Francie.
„S ohledem na zvyšující se nedostupnost vlastnického bydlení lze očekávat postupný nárůst bydlení v nájmu, a to zejména ve větších městech. Ačkoliv je nájemní bydlení často lepší, a v některých případech ekonomicky výhodnější formou bydlení, pojí se s ním řada nejistot,“ poznamenala Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny a spoluautorka analýzy s názvem Přehled nemovitostního trhu v ČR.
Dodala, že v tuzemském prostředí chybí mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobě stabilní a finančně udržitelné bydlení, vlastníkovi pak naopak chybí záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou.
Patnáctileté šetření
Podle letošních výsledků Indexu prosperity a finančního zdraví jsou výdaje na domácnost v Česku páté nejvyšší v Evropské unii v porovnání s průměrnými výdaji. „Ještě hůře jsme dopadli v oblasti finanční dostupnosti nového bydlení, kde Česko skončilo na posledním místě – na průměrný rodinný byt padne až 14,9 ročních platů,“ uvedl Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
I přes nepříznivou finanční situaci, která se s bydlením v Česku pojí, převládá mezi Čechy obecně spokojenost s kvalitou i velikostí bydlení – alespoň „spíše spokojen“ zvolilo v šetření více než 90 procent dotázaných. A když už nám něco vadí, je to častěji velikost než kvalita bydlení. x
Jistá nespokojenost začíná být zřejmá až u pronajatých bytů, kde se k ní přiznává na 20 procent Čechů. Nejhůř pak dopadlo spolubydlení, podnájem či ubytovny a studentské koleje, které nevyhovují zhruba třetině dotazovaných.
Nedostupná hypotéka
Těm, kteří jsou se svým bydlením nespokojení, se ale tato situace velmi obtížně mění. Až 62 procent Čechů, kteří se chtějí přestěhovat do vlastního, si to totiž nemůže finančně dovolit.
Platí to zejména pro třicátníky, kteří se s tímto problémem svěřili ve dvou ze tří případů. U lidí do dvaceti let je výrazný i 43procentní podíl těch, kteří se stěhovat do vlastního neplánují, protože jim jejich současné bydlení zkrátka vyhovuje.
Cestou k vlastnímu bydlení se pak může stát zřízení hypotéky, kterou má podle průzkumu v současnosti téměř každý čtvrtý Čech.
„Průměrná výše nových hypotečních úvěrů se v současnosti pohybuje okolo 2,7 milionu korun. Nejčastěji si Češi berou úvěr na bydlení s dobou splatnosti na sedmadvacet let,“ řekl situaci Petra Skrbková, šéfka týmu Bydlení v České spořitelně.
To, že jsou hypoteční sazby vysoké a proto pro mnohé zájemce nedostupné, dokládají poslední údaje Swiss Life Hypoindexu. I když průměrná sazba nepatrně klesla, i tak začátkem června činila 6,3 procenta.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let tak vychází na více než 23 tisíc korun, což je oproti červnu 2021 o bezmála 7,5 tisíce více.
Češi jsou blázni. Každý má rodiče a prarodiče. Tudíž bydlení mají. Není třeba kupovat předražený byt. Stačí dům např. po babičce a provést rekonstrukci………