Výhled na 4. čtvrtletí (1.): Zima se blíží

Společnost Saxo Bank, specialista na on-line obchodování a investice, publikovala svůj Čtvrtletní výhled na 4. čtvrtletí na globálních trzích. Kromě tipů, do kterých akcií, finančních instrumentů, měn, komodit a obligací investovat, obsahuje také řadu úvah o makroekonomických tématech.
Centrální banky si uvědomují, že je pro ně lepší zaujmout přehnaně jestřábí postoj, než kdyby dále tvrdily, že je inflace jenom přechodná. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Na globálních trzích se blíží další zima. Rychle se dostáváme k bodu zlomu globální ekonomiky. Ten přijde díky „extrémně jestřábímu postoji“ politických institucí někdy v příštím čtvrtletí. V Saxo Bank tvrdíme už od počátku roku 2020, že nás čeká pevně zakořeněná, perzistentní inflace.

Tento názor zastáváme pořád, ovšem dnes už je jasné, že nás k inflačnímu bodu zlomu přivedou tři faktory. Otázka, které dnes investor opravdu čelí, zní: Když do čtvrtého čtvrtletí vstupujeme s extrémně jestřábím postojem, co přijde potom?

Centrální banky si uvědomují, že je pro ně lepší zaujmout přehnaně jestřábí postoj, než kdyby pokračovaly v šíření narativu, že je inflace jenom přechodná a zůstane ukotvená.

Za druhé je teď neuvěřitelně silný americký dolar, který prostřednictvím vyšších cen dováženého zboží a komodit snižuje světovou likviditu a omezuje reálný růst.

A za třetí je Fed (americká centrální banka, pozn. red.) připravený konečně rozjet naplno svůj program kvantitativního zpřísňování, čímž oseká svou nafouklou rozvahu až o 95 miliard dolarů měsíčně. Tyto tři špatné zprávy znamenají, že ve čtvrtém čtvrtletí dojde přinejmenším ke zvýšení volatility a možná i k velkým problémům na akciových i dluhopisových trzích.

Co bude dál? Je možné, že místo, aby trh kvůli vyšším výnosům jen upravoval multiplikátory ocenění, začne v cenách zohledňovat očekávanou recesi. Tento bod obratu může přijít už v prosinci, kdy bude spolu s výše uvedenými faktory vrcholit i růst cen energií.

Odhaduje se, že celkový podíl energií na světové ekonomice stoupl z 6,5 procenta na více než 13 procent. To znamená čistou ztrátu 6,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Za tuto ztrátu je nutné zaplatit zvýšením produktivity, nebo snížením reálných sazeb a nižší reálné sazby bude nutné udržovat delší dobu, aby se nezadřely naše zadlužené ekonomiky.

To znamená, že reálně existují dva způsoby, jak to může dopadnout: Buď se inflace udrží výrazně výš, než je základní sazba, nebo budou výnosy klesat ještě rychleji, než inflace. Co z toho nastane? To je klíčová otázka.

Autor je hlavní investiční analytik Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena