Po pandemii začaly vlády rozhazovat peníze a centrální banky srazily sazby na nulu, což vedlo k nadměrné stimulaci globální ekonomiky. Předtím jsme si však zvykli na dostatečnou nabídku za stabilní ceny, což vedlo k omezení investic do nové výroby. A tak výrobci nebyli připraveni na prudké vzedmutí poptávky, jež následovalo.
Teď byly narušeny obvyklé zásobovací kanály, jimiž k nám putovaly komodity z Ruska, a ani ukončení války na Ukrajině patrně nepřinese rychlý návrat k normálu. Opětovné narovnání pošramocených vztahů a vybudování důvěry mezi Putinovým Ruskem a Západem si nejspíš vyžádá delší dobu.
V případě ropy přinese nejistota na více frontách ve druhém kvartále znovu široké obchodní rozpětí – možná mezi 90 a 120 dolary za barel. Nakonec by se měl trh stabilizovat.
Riziko dalšího růstu cen plynoucí z omezených volných kapacit klíčových producentů a narušení dodávek kvůli vztahům s Ruskem totiž částečně vykompenzuje klesající poptávka, až globální ekonomiku plně zaměstnají problémy spojené s inflací a růstem úrokových sazeb.
Když k tomu přidáme dočasný pokles čínské poptávky kvůli opětovnému výskytu covidu, není moc pravděpodobné, že by ceny znovu dosáhly březnového maxima.
Mezi klíčové události, které by mohly vyvolat další nejistotu, patří i nadále jaderná dohoda s Íránem, možnost zvýšení produkce ve Venezuele a v neposlední řadě růst americké produkce břidličné ropy, pokud se producentům povede překonat současné potíže kolem nedostatku pracovních sil, frakovacích týmů, vybavení a písku.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
