A jakmile začne růst nejistota ohledně budoucnosti, způsobí princip předběžné opatrnosti, že riziková prémie akcií prudce stoupá a jejich ocenění naopak klesá.
Hodnota akcií se řídí zejména čtyřmi faktory: Růstem výnosů, marží EBITDA, potřebou inkrementálních investic a diskontní sazbou budoucího cash flow. A i když trvalé inflační tlaky pomáhají zvyšovat nominální růst výnosů, zbývající tři faktory míří v tuto chvíli špatným směrem.
V Evropě zuří rozsáhlý válečný konflikt a na trzích komodit panuje zmatek. To jen dál zvyšuje inflační tlaky, a tak se akcie ocitly v prostředí, které jsme zaznamenali naposledy v 70. letech. Vysoká inflace představuje v zásadě zdanění kapitálu a zvyšuje laťku jeho návratnosti.
Čeká nás nemilosrdná eliminace slabších a neproduktivních firem. Dny nízkých úrokových sazeb a přebytku kapitálu, který udržoval zombie společnosti při životě déle, než bylo potřeba, jsou minulostí.
Z dopisů Warrena Buffetta akcionářům ze 70. let vyplývá, že klíčem pro přežití jsou produktivita, inovace a schopnost určovat si ceny. Poslední zmíněný faktor často vyplývá právě z produktivity a inovací a bývá spojen s velkým podílem na trhu – nebo prostě s velikostí – a z toho vyplývajícími úsporami z rozsahu.
V posledním roce jsme coby investiční téma v průběhu inflace často zmiňovali megafirmy. Největší firmy světa pocítí zhoršení finančních podmínek až jako poslední a navíc mají schopnost samy si určovat ceny, takže dokážou inflaci přenášet na bedra zákazníků delší dobu, než menší společnosti.
Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
