Výhled na třetí čtvrtletí (5). Makroekonomie: Bude se opakovat krize eurozóny?

Názor
Zpomalené reakce, když si měla EU přiznat, že inflace není tak přechodná, jak se původně myslelo, způsobily, že se teď eurozóna nachází v horší pozici, než USA nebo Čína. Ve třetím čtvrtletí očekávejte, že se mnoho nouzových opatření na zmírnění inflace zavede natrvalo a na trhu s dluhopisy bude dál panovat volatilita, zatímco ekonomická situace se bude zhoršovat.
Bude se opakovat krize eurozóny? Ilustrační foto: Pixabay.com

Zejména v roce 2023 nás čeká mnohem pomalejší růst, než mnozí očekávali, ať už technicky vzato dojde k recesi, či nikoli, a eurozóna je rozhodně v horším postavení, než Spojené státy nebo Čína. V Evropě byla vybudována celá infrastruktura pro rafinování ruské ropy, kterou už ale nelze využít. Její nahrazení potrvá celé roky.

Zákonná úprava přechodu k zelené ekonomice navíc odklonila investice potřebné k renovaci infrastruktury pro fosilní paliva do oblasti obnovitelných zdrojů energie. Přitom se ale Evropané nemohou spolehnout na nepřetržité dodávky zelené energie. To v konečném důsledku znamená v nadcházejících letech vyšší ceny energií. Inflace je strukturální.

PSALI JSME:
Vrátí se Německo ke spalování uhlí? Němci už čelí realitě přídělů teplé vody

Evropské vlády zavedly krizová opatření, která mají inflaci řešit – například snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u energií. Vzhledem k tomu, že je v Evropě fiskální potenciál mnohem větší, než na mnoha jiných místech, očekávejme, že se z původně jednorázových kroků stanou opatření trvalejšího charakteru a brzy přijdou i další subvence.

Evropská centrální banka (ECB) na své červencové schůzce poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby. Je však třeba řešit i další problém, stejně důležitý jako vysoká inflace, a tím je finanční fragmentace.

PSALI JSME:
ECB zvýšila úrokové sazby

I když volatilita dluhopisového trhu stoupá všude, v eurozóně se podmínky zhoršují rychleji. Od ukončení kvantitativního uvolňování se zvýšily náklady na obsluhu italského státního dluhu. Výnosy desetiletých dluhopisů jsou teď téměř třikrát vyšší, než počátkem února.

Volatilita roste příliš rychle a zároveň se rychle zhoršují podmínky likvidity. Není pochyb, že ECB brzy představí nový nástroj pro řízení spreadu vládních dluhopisů. To by mělo opakování krize z roku 2012 zabránit, ale jisté to ani zdaleka není.

PSALI JSME:
ECB zvýší depozitní sazbu a představí nástroj boje proti fragmentaci

ECB nemůže nezvýšit úrokové sazby. A čím víc je bude zvyšovat, tím víc se bude situace zhoršovat a tím víc bude muset nakupovat vládní dluhopisy zemí eurozóny. Ale buďme optimisti, opakování krize eurozóny není ve všech ohledech negativní. Předcházející krize pomohla uvést do praxe klíčové reformy institucí, které posílily rámec eurozóny.

V případě nové krize se může stát totéž. Může to tak pokračovat pořád dál? V určitém bodě by měly být jižní země eurozóny schopné čelit trhům i bez toho, aby je ECB pomocí rozšiřování svého mandátu znovu zachraňovala. Jinak se může stát, že bude ECB nakonec výhradním vlastníkem celého italského dluhu.

Autor je hlavní makroanalytik společnosti Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Zlom: ECB uplatní měnovou politiku, která může závažně zvýšit rozdíly mezi bohatými a chudými

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Nálada v evropském průmyslu zůstává špatná

Indikátory aktivity PMI ze zpracovatelského průmyslu (index nákupních manažerů, pozn. red.) se v Evropě nadále drží na nízkých úrovních. Tuzemský PMI za listopad znovu klesl, a to ze 41,7 bodu na 41,6 bodu, zatímco …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB