Analytici totiž čekali propad hrubého domácího produktu (HDP) v průměru o 7,6 procenta meziročně. O mírné překvapení jde i ve srovnání s naší prognózou, a to i přesto, že byla nejoptimističtější na trhu, když počítala s poklesem ekonomiky oproti loňsku o 6,3 procenta. Za celý loňský rok podle odhadu ČSÚ ztratila tuzemská ekonomika 5,6 procenta.
Aktuální údaje za ČR jsou v souladu s dosud zveřejněnými daty ostatních evropských ekonomik, které v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekáváním dobrými výsledky za závěrečné čtvrtletí loňského roku. Ekonomika Německa se vyhnula dalšímu poklesu a dosáhla stejné úrovně produkce jako ve třetím čtvrtletí.
Španělská ekonomika dokonce mírně vzrostla a francouzská vykázala oproti očekávání zhruba třetinový pokles. Nejhlubší pokles, který byl však v souladu s očekáváními, zaznamenala Itálie, jejíž HDP se snížil mezičtvrtletně o dvě procenta. HDP za celou eurozónu kleslo podle včera zveřejněných dat mezičtvrtletně o 0,7 procenta a jeho meziroční pokles se prohloubil ze 4,3 procenta na 5,1 procenta.
Evropská ekonomika tak za celý loňský rok ztratila necelých sedm procent. Aktuální obrázek ekonomického vývoje je tak v podstatě ve všech evropských zemích podobný.
Zatímco služby a maloobchod opět doplácejí na znovu zavedená opatření proti šíření druhé vlny koronaviru, průmyslu se i přes současnou situaci daří i nadále zvyšovat produkci.
Výkon průmyslu tak vyvažuje pokles v ostatních odvětvích, což je i důvod, proč se průmyslově orientovaným ekonomikám daří nyní lépe. V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách.
Výhled pro první čtvrtletí letošního roku není nikterak optimistický, když i nadále platí vládní omezení a jejich konec je zatím v nedohlednu. Výkon ekonomiky tak zůstane pravděpodobně slabý. Pokud jde o vývoj ve zbytku roku, tak ten bude záviset především na tom, jak rychle se podaří proočkovat významnou část populace.
Zde platí jednoduché pravidlo, čím více lidí bude očkováno, tím méně opatření bude třeba a tím více ekonomika poroste. Podle dostupných informací o plánovaných dodávkách vakcín to však vypadá, že reálný pozitivní dopad očkování na ekonomiku lze očekávat až v druhé půli roku. I z toho důvodu očekáváme v letošním roce s ohledem na loňský propad spíše skromný růst ekonomiky o 2,6 procenta. Předkrizové úrovně tuzemské hospodářství podle našeho odhadu dosáhne až koncem příštího roku.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
